Vydali jsme unikátní studii o využívání DNA v policejní praxi

Na tiskové konferenci k tématu "DNA v policejní praxi" jsme tento pátek (12. 12. 2014) představili naši unikátní studii s názvem "DNA v policejní praxi: Analýza právní úpravy a praxe využívání DNA v sektoru policie". Autory jsou Jan Vobořil z IuRe a Vít Ferfecki.

Volně ke stažení je zde.

Závěry studie:

Stávající úprava odběru DNA pro účely budoucí identifikace a fungování Národní databáze DNA odporuje Listině základních práv a svobod i Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod
- Právní úprava v zákoně o policii je velmi vágní a upravuje pouze odběr biologických vzorků a povinnost likvidace osobních údajů v případě, že jejich další uchovávání již není nezbytné.
- Vše ostatní (tzn. zejména pravidla fungování a využívání ND DNA, dobu uchovávání profilů) upravuje Pokyn policejního prezidenta č. 250/2013, o identifikačních úkonech.Tento pokyn není veřejnosti přístupný, i na žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím byl poskytnut pouze v cenzurované verzi.
- Tento způsob úpravy odporuje ústavním předpisům o ochraně lidských práv, neboť zákon, který omezuje základní lidské právo (právo na ochranu soukromí a osobních údajů), musí mít určité kvality – musí určovat důvody a účely omezení a také jeho rozsah a hranice (k tomu viz judikáty Evropského soudu pro lidská práva – S. a Marper proti Spojenému království, Rotaru proti Rumunsku ad.)
- V současné době je tak existence ND DNA nezákonná (neexistuje zákon, který by opravňoval policii databázi provozovat) a neústavní (databáze vedená státem bez zákonné opory zasahuje do základního lidského práva).
Pravidla stanovená v Pokynu a aplikovaná v praxi odporují zákonu (zákon o policii, trestní řád).
- Pokyn stanoví, že profily získané od osob prověřovaných v souvislosti s úmyslným trestným činem (což může být fakticky každý) mají být porovnávány se všemi stopami v databázi, ačkoli odběr byl učiněn podle trestního řádu a profil by měl být porovnáván pouze v souvislosti s konkrétním vyšetřováním. Navíc s tímto profilem uloženým v databázi jsou následně porovnávány další profily z nezjištěných stop nebo od neztotožněných osob.
- Pokyn nerespektuje pravidlo, že osobní údaje by měly být uchovávány po dobu nezbytně nutnou. Vůbec není zohledňován charakter trestného činu, osobnost pachatele, předchozí recidiva, pravděpodobnost recidivy budoucí nebo pravděpodobnost využitelnosti profilu DNA. U odsouzených je nastavena paušální doba 80 let od vložení do databáze. Podobně je to i u osob s omezenou svéprávností.
- V praxi není jasné, jak je nakládáno s biologickými vzorky poté, co je z nich získán genetický profil.
Nefunkční systém likvidace nepotřebných profilů v databázi. Jak vyplynulo mimo jiné z kontroly ÚOOÚ, tak v databázi jsou uchovávány i profily, které tam nemají co dělat (osoba zproštěná obžaloby, osoba po zrušení obvinění, svědek). V náhodném vzorku šlo o 25 % profilů. Systém likvidace je těžkopádný, založený na několika neautomatizovaných rozhodnutích různých policejních útvarů.
Monopol policie na analýzy DNA a nejasná pravidla pro nakládání se vzorky znemožňují provést revizi provedené analýzy. Zejména v případě vzorků získaných ze stop je zničení vzorku nevratné a při chybě v analýze může vést k porušení práva obhajoby na spravedlivý proces.
Interpretace důkazů získaných z DNA analýzy je často nepřesná. Panuje uhranutí touto metodou, které vede k přeceňování významu těchto důkazů a přehlížení důkazů jiných. Znalci nejsou často schopni význam důkazů orgánům činným v trestním řízení vysvětlit. Je nutné prohlubovat vzdělání soudců, státních zástupců a policistů v této oblasti.