Ve čtvrtek 10.9. Komise bezprecedentně odmítla zaregistrovat tzv. europetici – evropskou občanskou iniciativu, která žádá zastavení poloutajeného vyjednávání a podpisu dvou kontroverzních mezinárodních smluv o obchodu a ochraně investic. Transatlantickou obchodní a investiční úmluvu (TTIP, či také TAFTA) vyjednává Evropská unie od roku 2013 s USA a Kanadsko-evropskou obchodní úmluvu chce podepsat s Kanadou.
Odůvodnění kroku Komise je velmi slabé a nepřesvědčivé; téma je prý „mimo působnost Komise předložit právní akt“. Organizátoři si ovšem předem zpracovali právní stanovisko profesora práva Bernharda Kempena z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, který shledal formulaci petičního požadavku zcela právně v pořádku.
„Komise se evidentně děsí této evropské občanské iniciativy, která měla potenciál stát se nejúspěšnější občanskou iniciativou vůbec“, komentuje „stopku“ ve formální proceduře Michal Efler z organizačního výboru. „Pokud si v Bruselu myslí, že tím zastaví protesty proti TTIP a CETA, pletou se. Ruce si svázat nenecháme “, doplňuje s tím, že přes 200 organizací z celé EU stojících za návrhem europetice chystá akce podobné jako u hrozby přijetí smlouvy ACTA.
Evropská občanská iniciativa je dva roky stará novinka, která má zvýšit zapojení evropské veřejnosti do rozhodování a přiblížit tak EU lidem. Pokud se organizátorům petice podaří sehnat milion podpisů občanů EU, je požadavek petice předmětem veřejného slyšení v Evropském parlamentu. Komise musí vydat k požadavkům stanovisko, zda podnikne příslušné legislativní kroky, které musí odůvodnit.
Silná podezření veřejnosti v USA, Kanadě i EU budí vyjednávání TTIP a CETA již téměř rok – panují obavy z obdoby ACTA , ovšem s mnohem širším dopadem na celou řadu standardů kvality života: na bezpečnost potravin a výrobků, svobodu internetu a digitální práva, environmentální standardy, ochranu malých a středních zemědělců i jiných podniků, pracovněprávní standardy i na spotřebitelská práva.
Kritiku vzbuzuje i záměr privilegií pro zahraniční investory – jejich možnost žalovat státy za miliardové újmy u kontroverzních arbitrážních tribunálů je vyjímá ze systémů nezávislé justice států. Práva investorů mohou podle dohod TTIP a CETA stát nad právem států přijímat zákony na ochranu celé škály veřejných zájmů (např. ochrana před toxickými látkami) a představují tak hrozbu umrtvení demokracie na pouhou fasádu. „Nadto se vyjednavači zdráhají říci, zda obě zásadní dohody dostanou vůbec na stůl národní parlamenty“, doplňuje Helena Svatošová z IuRe, organizace, která usiluje i v české veřejnosti o co nejširší veřejnou debatu o dohodách „typu RVHP“ (TTIP, CETA i TISA –rovněž kontroverzní smlouva o investicích ve službách).
„Nic neukazuje jasněji, jak zhoubné pro demokracii jsou podobné obchodní dohody, když Komise brání i jen petičnímu právu . Místo, aby Komise reagovala na sílící zájem veřejnosti o tyto dalekosáhlé obchodní dohody, odmítla zdravou debatu. Dělá to dojem despotického aktu a je to voda na mlýn euroskeptikům“, dodávají organizátoři.
V České republice se Transatlantické smlouvě začíná kromě Iuridicum Remedium věnovat několik thinktanků, organizací a iniciativ, např. Glopolis, Alternativa zdola, ProAlt, Hnutí Duha; tématem je TTIP pro Pirátskou stranu, Mladé zelené i Svobodné. Ve prospěch Transatlantické dohody zahájilo nedávno informační kampaň Ministerstvo průmyslu a obchodu. TTIP deklarují bedlivě sledovat též europoslanci Pavel Poc, Petr Mach a Jan Keller.
Helena Svatošová, Iuridicum Remedium, tel. 776890170, svatosova
iure [dot] org
iure [dot] org
