Ve středu a ve čtvrtek, 20. a 21. června, bude výbor pro právní záležitosti (JURI) Evropského parlamentu, kterému předsedá europoslanec Pavel Svoboda, hlasovat o návrhu kontroverzní směrnice o autorském právu a jednotném digitálním trhu (EDSM). Směrnice má provést nezbytnou reformu autorského práva, nicméně přináší i řadu kontroverzních opatření prolobovaných držiteli autorských práv, která mohou mít velmi nepříjemné dopady. Asi tím nejdůležitějším je článek 13 návrhu, jehož důsledkem by bylo zavedení masivní cenzury na internetu ve jménu ochrany autorských práv.
Co tedy tato nešťastná třináctka přináší? Podle návrhu bude od internetových společností vyžadovat, aby zajistili automatické sledování a aktivní filtrování online sdíleného obsahu, potenciálně chráněného autorským právem na základě dohod s držiteli práv, zejména velkými vydavateli. Překlopí se tak stávající systém, kde platí, že poskytovatelé internetových platforem neodpovídají za to, co na ně vkládají uživatelé, pouze musí zajistit řešení stížností ze strany těch, jejichž práva byla porušena. Teď by ovšem měli zavést taková opatření, aby se autorsky chráněný obsah na jejich služby ani nedostal. Jedinou cestou, jak lze vůbec toto teoreticky zajistit je využívání algoritmů, které budou odhalovat autorsky chráněný obsah a to je jádro problému.
“Porušení autorských práv je třeba hodnotit v kontextu, který algoritmy neodhalí. Vezměme si třeba video uveřejněné autorem pod nějakou z veřejných licencí umožňujících zcela volné použití. Video je tak zajímavé, že ho použije v souladu s licencí třeba televize. Její obsah je už ale autorsky chráněn a algoritmus pak může blokovat odkazy na video s tím, že jde o autorsky chráněný obsah televize, i když autorem je úplně někdo jiný, kdo naopak připojením licence rozhodl, že chce, aby se dílo šířilo volně,” řekl, k navrhovanému článku Jan Vobořil, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje digitálním právům.
Velcí internetoví hráči jako Google nebo Facebook, ale i mnoho podstatně menších internetových služeb, budou mít povinnost ve vyšší míře sledovat naši komunikaci a dělat tak práci jakési soukromé internetové policie, byť úkolované státem.
“Uvedený návrh je součástí širšího trendu, na nějž IuRe upozorňuje opakovaně, naposledy třeba v souvislosti s březnovým s Doporučením Evropské komise k regulaci odstraňování závadného obsahu na internetu. Rozhodovací pravomoci o tom, co je závadné a porušující zákony je stále častěji státy svěřováno soukromým společnostem a jejich algoritmům. To pak vede k plošnému omezování svobody slova, ale třeba i práva na ochranu soukromí, kdy tyto společnosti musí své uživatele a jimi ukládaný obsah více sledovat. I pokud pomineme, že jde o jednoznačnou a plošnou cenzuru, kterou zapovídá řada lidskoprávních kodexů včetně naší Listiny základních práv a svobod, tak je i diskutabilní přínos takových opatření pro společnost, či v tomto případě pro autory. Je důležité sledovat, jaké postoje europoslanci zaujmou k danému kontroverznímu článku a toto zohlednit při blížících se volbách do Evropského parlamentu,” uzavřel Jan Vobořil.
IuRe se zapojilo do podpory kampaně #SaveYourInternet, #CensorshipMachine a #DeleteArt13 usnadňující občanům přímé oslovení jejich europoslanců a zaslání výzvy k odmítnutí článku 13.
