V minulých týdnech nejprve Poslanecká sněmovna a následně i Senát posvětili rozšiřování Národního zdravotního informačního systému. Fakticky se jedná o řadu registrů obsahujících údaje o zdraví každého z nás propojené s rodnými čísly. Vedle stávajících registrů zaměřených například na onkologická onemocnění, evidenci hospitalizací nebo porodnictví se nově zavádí i superregistr, v němž budou shromážděny veškeré údaje od všech zdravotních pojišťoven týkající se všech proplacených úkonů. Nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) upozorňuje, že to vše se děje za aktivní spolupráce či přihlížení politiků ve chvíli, kdy zároveň Ústav zdravotních informací a statistiky odmítá veřejnosti sdělit kdo má vlastně k údajům přístup, komu údaje z registrů předává, v jaké tak činí formě, nebo zda si za to nechává platit.
„Zaslali jsme ÚZIS několik dotazů týkající se fungování zdravotních registrů. Většina informací, které jsme žádali, by měla být součástí zákona, protože jednou z hlavních zásad zpracování citlivých osobních údajů, je jeho transparentnost. To, že tomu tak není, je podle nás chyba. Každý z nás chodí k lékaři a měl by mít tedy právo vědět, kdo má k údajům, které se předávají do zdravotních registrů přístup, komu dalšímu a v jaké podobě jsou údaje z registrů předávány, jestli z předaných údajů lze identifikovat konkrétní pacienty a jestli za tyto údaje o našem zdraví někdo dostává zaplaceno. Neočekávali jsme, že by se sdělením těchto informací měl mít ÚZIS nějaký problém,“ říká výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil. ÚZIS ale IuRe poskytnutí jakýchkoli vyžádaných informací odmítl s tím, že jde o informace, které musí zůstat utajeny, protože je třeba systém chránit před hrozbami z oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Zdůvodnění ÚZIS považujeme za výsměch právu občanů na informace o tom, jak stát nakládá s citlivými osobními údaji. Nedokážeme si představit, jakou kybernetickou hrozbu by mělo sdělení těchto informací přinést. S tímto přístupem je otázka, proč by vůbec existence zdravotních registrů, nebo koneckonců jakýchkoli jiných registrů státní správy, měla být upravena v zákoně. Jistě bezpečnější formou z pohledu kybernetické bezpečnosti by bylo, pokud bychom vůbec o jejich existenci netušili,“ uvedl Vobořil.
Ve spojení s informacemi týdeníku Dotyk o personálním propojení mezi Ústavem zdravotních informací a statistiky, který zdravotní registry spravuje, Institutem biostatiky a analýz Masarykovy univerzity a soukromé společnosti IBA, s. r. o., která využívá zdravotnická data ke komerčním účelům, vyvolává neochota poskytovat informace o tom, jak je s daty nakládáno, pochybnosti, co je vlastně pravým smyslem existence těchto registrů a jestli nejde primárně o finanční profit nějaké zájmové skupiny, která těží z prodeje cenných souborů dat.
„Při jednání o nedávno schválené novele, která bude znamenat rozšiřování registrů, přislíbil Úřad pro ochranu osobních údajů, že provede kontrolu jejich fungování. Vzhledem k přístupu ÚZIS doufáme, že kontrola bude zahájena co nejdříve, a že bude skutečně hloubková. My se proti odmítnutí informací samozřejmě budeme odvolávat,“ ukončil Vobořil.
