Studie EU o RFID čipech ukazuje zásadní dopady na soukromí

Po šestiměsíční konzultaci studie EU zahájená po obchodní show Cebit v březnu 2006 ukazuje, že používání RFID (ID „o rádiové frekvenci“) čipů má zásadní dopady a odhaluje potřebu ujistit veřejnost, že užívání těchto čipů nepovede k vytvoření systému plošného dozoru.
 
RFID čipy jsou více a více užívány společnostmi k monitoringu zboží a vlády států v současné době uvažují o zavedení těchto čipů v osobních průkazech totožnosti. Trh s RFID se v příštích letech pravděpodobně nesmírně rozšíří. Dle předpovědi EU by v roce 2016 mohlo být prodáno ve světě více než 270 biliónů (je-li médium evropské; dle amerického počítání se jedná o miliardy) radio-frekvenčních ID.
 
V průběhu konference EU „Nadpis pro budoucnost“, která se konala na konci konzultačního období okomentovala Viviane Redingová, eurokomisařka pro informační společnost studii takto“ "Velká většina lidí si přeje být přesvědčena, že technologie RFID může přinést výhody, ale chtějí být znovu ujištění, že to nenaruší jejich soukromí.. Toto je úkol, který musíme zvládnout, jestliže chceme, aby technologie RFID byla přijata a široce používána.“
 
Podle komisařky studie ukázala, že lidé potřebují mít kontrolu nad informacemi a rozhodnout se kdy a jak je informace o nich používána nebo aktualizována.
 
Studie ukázala obecnou obavu, že RFID čipy mohou narušit soukromí. Více, než 55% osob a organizací podílejících se na studii má za to, že zákony musí být změněny tak, aby chránily osobní údaje, které jsou prostřednictvím čipů poskytovány. Rovněž žádali technické záruky pro čipy tak, aby nebyly zneužitelné.
 
Redingová usoudila, že některá z·opatření, která by mohla být přijata k vyhovění požadavkům, by měla obsahovat používání technologií jako jasné označování čipů a více transparentnosti ohledně rizik a možností, které poskytují RFID systémy.
 
„Technologové mi říkají, že mnohé z domněnek o dopadech na soukromí nejsou podložené. V pořádku. Pokud je to tak, pak jsem si jistá, že můžeme zvítězit nad veřejným míněním tak, že vysvětlíme, kde rizika jsou a kde ne,“ řekla Redingová. Dodala také, že více než polovina respondentů si přála spíše přijetí vládní právní regulace nad RFID průmyslem spíše, než samoregulaci.
 
V průběhu konference byly diskutovány i technické otázky jako např. potřeba zavést společné evropské standardy pro RFID systémy a chybějící systém společné radiofrekvenční alokace pro všechny členské státy EU. Vedle technických otázek debaty pokryly i takové otázky, jako rizika vztahující se ke sběru a užívání informací vedoucích k·identifikaci osob (např. zneužívání dat, ztráta svobody), biologické dopady radiofrekvenčních vln nebo dopad RFID čipů na znovupoužívání a recyklaci obalových materiálů.
 
EU hodlá využít odpovědi získané v·rámci studie (cca 2200) jako podklad k rozhodnutí o tom, jak nejlépe RFID technologii v Evropě používat a jak řešit otázky bezpečnosti a soukromí k ní se vztahující. Sdělení Evropské komise k·RFID, spolu se závěry konzultačního procesu, bude publikováno ke konci roku 2006 a bude obsahovat návrhy na legislativní změny nebo precizaci stávajícího právního rámce. Ty by mohly být navrženy v roce 2007, jak potvrdila komisařka Redingová.
 
Zdroj: EDRI-gram newsletter - číslo 4.20, 25. říjen 2006
Překlad: Iuridicum Remedium, o. s.