Základní svobody v prostředí IT

V tomto projektu, zaměřeném na prosazování "digital rights", usilujeme o dodržování základních svobod v prostředí rychle nastupujících moderních technologií. Tyto mají zřejmé přínosy, nicméně s sebou nesou zatím dosud veřejně i odborně málo vnímaná rizika pro soukromí jednotlivce i pro svobodnou výměnu idejí, informací a kreativních počinů v on-line prostředí. Nikoli náhodou je koncept tzv. "informačního sebeurčení" pevnou součástí progresivní německé i západoevropské právní doktríny již od 70. let, kdy začala být i tématem veřejné diskuse.
 
Tento program luRe je v ČR jedinou neziskovou advokační aktivitou, která prosazuje „digital rights" občanů jako nutnou součást otevřené a zdravé společnosti následujících desetiletí. Tlaky na osobní data a soukromí občanů ze strany státu i byznysu je historicky nebývalý, zužující se veřejný prostor pro on-line výměnu informací rovněž. V digitálním provedení pak lze nashromážděné terrabyty informací o jednotlivcích hravě spojovat, replikovat, předávat nepovolaným či jinak zneužívat a to po neomezenou dobu do budoucna. Rizika jsou značná - dříve nepředstavitelná kontrola nad on-line i reálným chováním populace, jejich citlivými charakteristikami (nepř. etnický původ, názory, zdravotní stav) na základě těchto dat diskriminace celých skupin obyvatel. Podle principu „cokoli lze zneužít, bude zneužito" je případů zneužití celá řada - v naší době a prostředí jsou případy zneužití osobních dat veřejné správy pro holocaust či genocidu (okupace za II. světové války v ČSR, Nizozemí, Rwanda v 90.letech) snad jen ilustrativní, pro sociální inženýrství, komercionalizaci zdravotní péče, diskriminační přístup k pojištění, zaměstnání, sociální péči atd. dosti reálné.
 
Konkrétní problémy, které řešíme v tomto projektu, jsou spojeny s trendem outsourcingu či privatizace veřejné správy a vnímáme je jako závažný systémový problém. 

Jde o tyto tři konkrétní oblasti:

Databáze pacientů v rukou resortu zdravotnictví

Jde o problém tzv. Národních zdravotních registrů (NZIS), kterým se luRe zabývá od roku 2005, kdy byly jako zcela nelegálně provozované dodatečně uzákoněny. Jde o databáze mj. tvořené údaji pacientů s vybranými diagnózami, často velmi citlivými (mj. onkologická onemocnění, interrupce, vrozené vady, kardiovaskulární zákroky, léčba drogové závislosti), které lékaři musí povinně hlásit Ústavu zdravotnických informací a statistiky spadajících pod MZd. Příslušný resort nikdy nevysvětlil, proč jsou data pro statistické účely požadována s identitou pacientů. Problematičnost i díky našemu amicu curiae k návrhu na zrušení některých zákonů vyslovil v listopadu t.r. i Ústavní soud
 

IZIP 2.0.

Resortem zdravotnictví byl avizován nový, efektivnější projekt namísto pozastaveného kontroverzního projektu IZIP. Lze tedy očekávat i legislativní tlaky na povinné zavedené nástupce (pracovně IZIP 2.0). Jde o systém elektronických zdravotních knížek, fungujících on-line, pomocí nichž mělo být možné mezi lékaři sdílet informace o pacientech, historii pojištění, medikaci, poplatcích a péči. Podobné projekty čelí v cizině řadě problémů týkající se bezpečnosti, efektivnosti dat a soukromí pacientů. S pomocí odborníka na medicínské IT máme kapacitu na odborné připomínkování projektu.
 

Sociální karta

Projekt sKarty (kromě řady dalších problémů) umožňuje bance a zprostředkovaně i ministerstvu práce a sociálních věcí zkoumat, jak je s nakládáno s prostředky státních podpor, ačkoli se většinou jedná o dávky neurčené, s kterými občan může nakládat dle úvahy; na kartě je shromážděno neúměrné a nepotřebné množství osobních údajů. Karta je nadále navzdory nedávným politickým prohlášením povinná, kritika veřejného ochránce práv či svazů uživatelů nebyla zohledněna ani v minimálních změnách. Do budoucna představuje riziko sledování spotřeby, finanční situace, vzájemných vztahů u statisíců občanů jak státem, tak bankovní institucí, přičemž záměry resortu plánují zahrnutí dalších a dalších skupin do povinného využívání (starobní důchodci).
 
Společným pojetím kampaní je snaha o systémovou změnu v pojetí databází s citlivými daty občanů - dobrovolnost a anonymita tam, kde je možná. Vytipované oblasti jsou průkopnické projekty, proto pozitivní dopad odstranění jejich rizik přesahuje konkrétní projekt, ale poslouží jako benchmark pro podobné počiny outsorcingu citlivých osobních dat veřejnou správou.