Otevřený dopis BIS-Reakce na ocenění Big Brother Awards

Vážený pane řediteli,
 
v Praze dne 26. 3. 2020
 
obracím se na Vás jménem nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe), organizátora soutěže Big Brother Awards/Ceny Velkého bratra, v rámci níž byla Bezpečnostní informační službě udělena cena Úřední slídil za rok 2019. Na udělení ceny jsme zaznamenali velmi emotivní až urážlivou reakci ze strany Vašeho tiskového mluvčího v oficiálním vyjádření, které nám bylo zasláno.
 
Bohužel v obdobném duchu jste navázal svým vyjádřením i Vy v rozhovoru se serverem Aktualně.cz ze dne 10. 3. Dlouho jsme zvažovali, zda s ohledem na současnou krizi, kdy Česká republika řeší jiné závažné problémy, má smysl na tato vyjádření reagovat. Nakonec jsme se tak rozhodli, a činíme tak tímto otevřeným dopisem.
 
Předně je třeba vyjasnit to, co je dle našeho názoru zcela srozumitelné z odůvodnění udělení ceny, co ovšem bylo v mediálních vyjádřeních BIS dezinterpretováno. Cenu BIS opravdu nedostala „za snahu chránit občany ČR před hrozbami terorismu a nekontrolované migrace“ jak uvádíte bez jakéhokoli odkazu na odůvodnění udělení ceny na svém twitterovém účtu v příspěvku ze dne 4. 3. 2020. Cenu jste nedostali ani za „vytvoření databáze digitálních fotografií vrahů, teroristů nebo obchodníků se zbraněmi“, jak jste tvrdil Vy ve výše zmíněném rozhovoru. Cena byla udělena za předložení „návrhu zákona, který otevírá zpravodajským službám cestu k nekontrolovanému využívání technologií rozpoznávání obličeje“. Cena tedy byla udělena za Vaše legislativní aktivity, přičemž je otázkou, zda vůbec zpravodajská služba má být tím, kdo zpracovává legislativní návrhy upravující její pravomoci. To ale nechme v tuto chvíli stranou.
 
BIS, která je uvedena v databázi VeKLEP jako předkladatel návrhu, zde odvedla podle názoru poroty BBA velmi špatnou práci pokud jde o zakotvení legislativních záruk ochrany základního lidského práva na soukromí, které by měly být nedílnou součástí každé legislativy, zvláště pak té, která upravuje využívání biometrických údajů, jimiž digitální fotografie určené k analýze metodami face recognition jsou.
 
Jak uvádíme v odůvodnění, je samozřejmě otázka, jak invazivně budou zpravodajské služby nový nástroj využívat, každopádně jim ale tato legislativa prakticky žádná omezení neklade. Stejně dobře lze vytvářet digitální databáze fotografií zločinců, jako databáze fotografií všech občanů bez rozdílu. Nicméně na to, že realita bude mít blíže k druhé možnosti, ukazuje důvodová zpráva k zákonu, podle níž smyslem databází je umožnit vyhledávat mezi fotografiemi neztotožněných osob pomocí softwarových nástrojů detekce obličeje a až následně si prostřednictvím agentových identifikátorů zjišťovat identitu konkrétní osoby v registrech. Mluvit tedy o databázi fotografií neztotožněných osob, z nichž jsou vybírány tváře osob zájmových jako o databázi „fotografií vrahů, teroristů nebo obchodníků se zbraněmi“, jako to činíte Vy, je zjevně zavádějící.
 
Reakce BIS na udělení ceny, kterou v twitterové diskuzi někdo trefně pojmenoval jako „školu argumentačních faulů“, je v tomto kontextu zarážející - nicméně co je horší a co bylo také jedním z hlavních důvodů udělení ceny je opomíjení otázek ochrany soukromí, s nímž se lze setkat v důvodové zprávě (podle níž navržená legislativa „nepředstavuje nový typ zásahu do soukromí“), ale i v legislativním procesu, kdy byl z okruhu připomínkových míst účelově vyloučen Úřad pro ochranu osobních údajů.
 
Doufáme, že do budoucna bude zejména v legislativní práci BIS věnována otázkám ochrany soukromí větší pozornost.
Doufáme rovněž, že reakce BIS na udělení ceny byla výjimkou a do budoucna se výměna názorů na roli a pravomoci zpravodajských služeb, která je ve fungující demokratické společnosti nezbytná, dostane do věcné roviny.
 
S pozdravem,
 
Mgr. Jan Vobořil, Ph.D. výkonný ředitel IuRe