Od Schengenu k Prüm : Ochrana dat ve III. pilíři

Jeden z hlavních zájmů současného německého předsednictví je zahrnout Dohodu z Prüm do právního rámce EU dříve, než skončí její volební období tedy do 30.6.2007. Na posledním setkání, které proběhlo 15.1.2007, se Rada ministrů spravedlnosti a vnitra dohodla na začlenění většiny opatření v rámci III. pilíře, do legislativy EU. Toto rozhodnutí vytvoří největší evropskou síť policejních databází, které budou zahrnovat např. DNA profily, otisky prstů a další osobní i neosobní data. Dohodu původně podepsalo sedm zemí EU v květnu 2005 ( Rakousko, Belgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Španělsko), později se přidalo dalších devět členských států ( Bulharsko, Finsko, Řecko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko, které slíbilo pouze její dodržování). Dohoda byla vytvořena pod vedením francouzsko- německé spolupráce s cílem bojovat proti terorismu, zločinnosti a ilegální migraci. Dohoda byla doposud potvrzena Rakouskem, Německem, Lucemburskem, Španělskem, zatímco francouzský senát pouze přijal návrh ratifikovaného zákona.
Rakousko a Německo už použily Prümskou dohodu v praxi, za účelem zkontrolovat si navzájem národní DNA databázi. Začlenění Smlouvy do právního systému EU by vyřešilo nynější kritiku vnitřního uspořádání EU a kritiku obcházení Parlamentu.
 
Dalším důležitým cílem Dohody je bezpochyby ochrana soukromí a dat. Vzájemný přístup a výměna dat mezi státy zlepší boj proti terorismu a kriminalitě, v zásadě však není nelegitimní v oblasti jako je Evropská unie. K vytvoření prostoru „ Spravedlnosti, svobody a bezpečnosti“, je třeba pevného nezbytně nutného základu jak v EU tak i v samotných státech. Co se týče státu, policejní databáze nekonečně vzrůstají, stále více a více obsahují velmi citlivé informace, zvláště biometrické údaje. Nejsou omezena pouze na identifikaci zločinců, ale dnes už také zasahují do životů obyčejných lidí zobrazující denní činnosti, komunikaci nebo jejich přesuny. Tyto informace se také velmi různí jednak kvůli používané technice a jednak kvůli nedostatku aktualizovaných údajů a nedostatku zaznamenaných případů, které jsou v souladu se soudním rozhodnutím. Sdílení tak obrovského množství dat v rámci 27 zemí zvýší nejenom dohled, ale zároveň zde vzniká riziko ohrožující nevinné. Legislativa Evropské unie zaručuje ochranu soukromí a osobních údajů pouze z malé části spadající pod III. pilíř, zatímco úroveň informačního systému EU se stále více rozšiřuje. Velkou diskusi vyvolal návrh rámcového rozhodnutí, které chce zaručit ochranu osobních údajů zpracovaných policií a soudy (DPFD). Avšak mnoho návrhů poté snížilo úroveń ochrany osobních údajů, aniž by byly zohledněny názory Parlamentu a evropského komisaře na ochranu osobních údajů. S jednáním DPFD nesouhlasil dostatek členských států, a proto se německé předsednictvo rozhodlo požádat Komisi o připravení nového revidovaného návrhu. Viditelný výsledek ochrany osobních dat evropských občanů se stále rozvíjí díky DPFD, ale rozhodujícím faktorem je, zda DPFD návrh bude přijat dříve, než vzniknou další systémy sdílení osobních údajů a významně dříve, než Prümská Smlouva bude součástí legislativy EU.
(Poskytla Meryem Marzouki, EDRI-člen IRIS)