Analýza organizace Statewatch | Revidované rámcové rozhodnutí o ochraně údajů

Shrnutí Členským státům Evropské unie byl předán nový text návrhu rámcového rozhodnutí EU o ochraně údajů připravený zástupci německého předsednictví v Radě.
 
Tento revidovaný návrh však obsahuje nižší standard, než jakého bylo dosaženo v průběhu interních diskusí Rady.
 
Současný revidovaný návrh:

  • odstraňuje základní ochranná ustanovení vztahující se na vnitrostátní zpracování údajů (např. podrobná ustanovení o přesnosti údajů);
  • oslabuje ochranu spojenou s předáváním údajů mezi členskými státy;
  • ponechává předávání osobních údajů mimo oblast EU, ať už k němu dochází na základě dvoustranných dohod s členskými státy nebo EU (s USA) nebo bez existence jakýchkoliv dvoustranných dohod, zcela neregulované;
  • ponechává zcela nebo z velké části neregulované také předávání osobních údajů soukromým společnostem a veřejným institucím, které nespadají do skupiny donucovacích orgánů;
  • omezuje základní procesní práva jednotlivců (jako např. právo přístupu k informacím a právo vymazat nebo opravit nepřesné údaje);
  • oslabuje kolektivní ochranu práv na ochranu údajů vykonávanou kontrolními orgány
  • vytváří až podivuhodně velkou mezeru mezi rámcovým rozhodnutím a ustanoveními na ochranu osobních údajů v několika dalších nástrojích EU

 
Z analýzy vyplývá, že pokud bude rámcové rozhodnutí přijato na základě tohoto nově revidovaného textu, jakékoliv základní, klíčové principy ochrany nebudou účinně zajištěny nebo se zkrátka ocitnou mimo jeho dosah. Výsledkem bude nepřijatelně nízký standard ochrany základních lidských práv.
 
Legislativní vývoj v nedemokratickém duchu Na podzim 2005 navrhla Komise rámcové rozhodnutí, které pojednávalo o ochraně údajů v oblasti trestního práva a policejních záležitostí. Návrh se stal předmětem diskusí během rakouského předsednictví EU v první polovině roku 2006 a následně intenzivněji i během finského předsednictví v druhé polovině roku 2006. Členské státy však nebyly jednotné ani v některých základních otázkách rámcového rozhodnutí, ani v jeho detailech. (Veškerá dokumentace a analýza organizace Statewatch viz http://www.sta­tewatch.org/eu-dp.htm.)
 
V první polovině roku 2007 se Německo, jako předsedající stát, pokusilo znovu otevřít diskuze a oznámilo, že upraví text návrhu. 13. března 2007 byl do značné míry zrevidovaný text předán členským státům, aniž by však byl zpřístupněn veřejnosti.
 
Tato analýza porovnává návrh německého předsednictví (dále jen „německý návrh“), původní návrh Komise (dále jen „původní návrh“) a stav návrhu rámcového rozhodnutí za finského předsednictví na konci roku 2006 (dále jen „návrh z prosince 2006“).
 
Přestože již v září 2006 přijal Evropský parlament k tomuto návrhu podrobnou zprávu s téměř šedesáti pozměňovacími návrhy, nevěnovalo německé předsednictví stanovisku Evropského parlamentu pozornost.
 
Ignorována byla rovněž většina bodů, které ve svých dvou stanoviscích k tomuto návrhu předložil Evropský inspektor ochrany údajů. Revize v německém textu jsou v přímém rozporu zejména s jeho druhým stanoviskem. Podobně bylo ignorováno i stanovisko konference evropských orgánů pro ochranu údajů z ledna 2006.
 
Hlavní problém – na co se má rámcové rozhodnutí vztahovat? Jedním z nejvíce sporných problémů je rozsah návrhu. Skupina několika členských států v čele s Velkou Británií se postavila proti uplatňování rámcového rozhodnutí na záležitosti týkající se ochrany údajů, které jsou čistě vnitrostátního charakteru (tj. zahrnují zpracování údajů pouze v rámci jednoho členského státu). Sporné jsou také otázky spojené s regulací předávání údajů mimo oblast EU. Dokonce i co se týká relativně nekontroverzních oblastí jako předávání údajů mezi členskými státy a procesní právo, objevily se i zde četné neshody v hlubších podrobnostech návrhu.
 
Profesor Steve Peers Centrum pro lidská práva (Human Rights Centre), University of Essex