Soudní dvůr Evropské unie dnes vynesl dlouho očekávaný rozsudek ve věci ústavnosti tzv. směrnice o data retention, která upravuje povinnost plošně uchovávat provozní a lokalizační údaje o elektronických komunikacích. Soud konstatoval, že uchovávání údajů na základě směrnice je vážným zásahem do práva na soukromí i práva na ochranu osobních údajů a umožňuje získat velmi konkrétní obraz o každodenním životě každého z nás, o našem pohybu a sociálních vztazích. Nejdůležitějším bodem rozhodnutí je, že Soud označil samotný základní princip plošného a nevýběrového shromažďování údajů o všech lidech za nepřijatelný. Tento judikát, který vůbec jako první v historii EU stanovil, že je některý akt evropského práva v rozporu s Chartou základních práv EU by měl mít dopad i do české právní úpravy, která směrnici implementovala. Rozsudek reaguje na předběžné otázky ústavních soudů z Irska a Rakouska.
Soud v rozhodnutí kritizuje hned několik vad posuzované směrnice. Předně Soudu vadí, že se plošnost uchovávání údajů vztahuje na všechny osoby, které využívají prostředky elektronické komunikace, jako jsou zejména telefony nebo e-maily a to bez ohledu na jakákoli podezření. „Soud odmítá v čl. 58 a 59 rozsudku princip plošného a nevýběrového uchovávání údajů jako takový. Toto považujeme za vůbec nejdůležitější část rozhodnutí“ uvedl k problému Jan Vobořil, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se problematice data retention dlouhodobě věnuje a stála za zrušením české právní úpravy data retention ústavním soudem v roce 2011. Otevírá se tak cesta pro nahrazení plošného uchovávání údajů řešeními typu quick-freeze, což je opatření, kdy nedochází k předběžnému uchovávání údajů o veškeré komunikaci, ale tato je uchovávána až na základě operativního příkazu oprávněného orgánu jako je policie, soud apod. pokud je to nezbytné pro předcházení nebo vyšetřování závažné kriminality.
Soud dále kritizoval chybějící pravidla pro zabezpečení údajů, nerozlišování mezi jednotlivými druhy údajů pokud jde o dobu uchovávání, chybějící pravidla přístupu k těmto údajům. Rovněž podle Soudu směrnice nezajišťuje, aby byly údaje využívány ze strany státu v minimální možné míře jen k účelům, k nimž bylo uchovávání údajů zavedeno, tedy k prevenci a vyšetřování závažné kriminality a terorismu.
„Soud také kritizoval, že směrnice neupravuje kontrolu využívání údajů ze strany soudů nebo nezávislých správních orgánů. To je v České republice například problém využívání těchto údajů ze strany policie při pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách, na který upozorňujeme už několik let. V těchto případech má policie zcela volnou ruku jaké údaje a o kom si vyžádá,“ doplnil Vobořil.
Zrušení směrnice o data retention by mělo mít dopad i do českého právního řádu. „Bude nutné rozsudek podrobit podrobnější analýze, nicméně již teď lze říci, že s velkou pravděpodobností by neústavnost principu data retention jako takového měla znamenat i neústavnost povinnosti operátorů plošně uchovávat údaje, jak je v současnosti zakotvená v zákoně o elektronických komunikacích a v prováděcí vyhlášce. Teď musíme najít cestu jak tuto neústavní úpravu odstranit z našeho právního řádu,“ doplnil Vobořil.
Digitální práva včetně problematiky data retention budou také velkým tématem nadcházejících evropských voleb. Společně s partnerskými organizacemi sdruženými v zastřešující organizaci European digital rights IuRe připravilo iniciativu na podporu kandidátů do Evropského parlamentu, kteří podpořili Listinu digitálních práv, která upravuje některé klíčové principy pro aplikaci lidských práv v době digitálních technologií. Voliči, pro něž je tématika ochrany lidských práv v digitálním věku důležitá, se mohou podívat na stránky Wepromise.eu, kde najdou kandidáty, kteří se již zavázali Listinu digitálních práv podpořit a mohou zde i oni sami vyjádřit svůj závazek, že takové kandidáty budou volit.
„Volbou lidí, kteří vnímají digitální technologie a ochranu dat jako jedno z velmi důležitých témat můžeme už dnes ovlivnit to, aby nebyla v budoucnu přijata nějaká podobná směrnice. Už dnes se tak aktivně jako voliči můžeme bránit budoucímu šmírování našeho soukromí ze strany státu,“ uzavřel Vobořil.
