Evropský parlament v řadě bodů zpřísnil chystané klíčové nařízení o ochraně osobních údajů. Některé kompromisy ovšem mohou významně oslabit účinnost nařízení jako celku

Mnoho let připravovaná nová evropská legislativa upravující ochranu osobních údajů, která v budoucnu do velké míry ovlivní jak úroveň lidských práv ve vztahu k digitálním technologiím, tak fungování státní správy nebo soukromých společností, které osobní údaje zpracovávají, byla v pondělí 21. října projednána důležitým Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody spravedlnost a vnitřní věci. Výbor sice odhlasoval řadu pozitivních změn oproti návrhům Komise zároveň ale iněkolik kompromisních řešení, které mohou tvořit mezery v právní úpravě, což může vést k ohrožení práv na ochranu osobních údajů jako celku. Je pravděpodobné, že to, jakým způsobem Výbor LIBE návrh nařízení upravil, bude zároveň pozičním dokumentem celého Evropského parlamentu.

 

Nové obecné nařízení, které bude přímo závazné ve všech státech EU a nová směrnice upravující nakládání s osobními údaji v oblasti spolupráce v trestněprávní oblasti nahradí stávající směrnici z roku 1995. Důvodem nutné revize je zejména globalizace trhů, rozvoj nových technologií a tím prudký nárůst případů zpracování osobních údajů a potřeba jednotné úpravy zpracování osobních údajů.

 

Aféry jako PRISM nebo TEMPORA nedávno ukázaly, co se může dít s našimi osobními údaji a jak mohou fungovat mechanismy jejich předávání. Potřeba účinné regulace ochrany osobních údajů na evropské úrovni, která bude závazná i v České republice je ve světle těchto afér ještě vyšší než dříve,“ uvádí k věci Jan Vobořil, výkonný ředitel občanského sdružení Iuridicum Remedium, které se již přes 10 let věnuje problematice ochrany osobních údajů a spolu s dalšími evropskými neziskovými organizacemi sdruženými v organizaci European Digital Rights se podílelo i na přípravě připomínek k nové legislativě.

 

Výbor zdůraznil tlak na dodržování zásad odpovědnosti při zpracování osobních údajů, posílena je povinnost analyzovat rizika před prováděním samotného zpracování osobních údajů nebo došlo v důsledku afér posledních měsíců týkajících se zpracování osobních údajů v zemích mimo EU k ztížení předávání údajů do těchto zemí. Výbor také podstatně zvýšil hrozící pokuty za porušení nařízení. Maximální pokuta by v budoucnu měla být až 100 milionů euro nebo 5% celosvětového obratu společnosti,“ uvedl Vobořil. Řada problematických bodů ovšem zůstala i po pondělním hlasování Výboru. Soukromé společnosti například bez souhlasu člověka, jehož data zpracovávají, budou moci provádět tzv. profilování, tedy spojovat informace týkající se konkrétní osoby a z nich například predikovat její chování v budoucnu. Dalším problematickým bodem je rozšíření možnosti soukromých společností zpracovávat osobní údaje bez souhlasu, pokud na tom mají legitimní zájem. „Výklad toho, co může být legitimní zájem může být velmi široký. Může jít třeba i o zájem na zlepšování služeb? Může to fakticky zcela narušit koncept souhlasu se zpracováním osobních údajů,“ uzavřel Vobořil.

 

Návrh odhlasovaný ve Výboru LIBE nyní bude projednáván plénem Evropského parlamentu a následně bude probíhat trojstranné jednání s Komisí a Radou EU. Přijetí konečného znění nařízení se stále očekává příští rok na jaře před volbami do Evropského parlamentu. Účinnosti by pak mělo nabýt v roce 2016.