Zítra se bude před Evropským soudním dvorem konat jednání týkající se platnosti a přiměřenosti směrnice o data retention (2006/24/ES), kterou Evropská unie zavedla povinnost uchovávat plošně velikého množství údajů o elektronických komunikacích každého z 500 milionů občanů Evropské unie. Rozhodnutí se týká předběžných otázek podaných k evropskému soudnímu dvoru z Irska a Rakouska.
Význam nadcházejícího soudního rozhodnutí bude zcela klíčový. Data retention, jak se uchovávání provozních a lokalizačních údajů o každém telefonním hovoru, SMS, e-mailu a připojení k Internetu říká, bylo označeno Evropským inspektorem ochrany údajů Peterem Hustinxem za vůbec nejinvazivnější nástroj zasahující do soukromí občanů, pokud jde o rozsah a množství postižených osob, který byl kdy v EU přijat. Informace o každém z nás jsou ukládány v průměru každé 4 minuty. Vedle otázky data retention bude Evropský soudní dvůr rozhodovat i o širší otázce, zda je vůbec přípustné, aby vlády shromažďovaly osobní údaje o každém svém občanovi nikoli s jasným odůvodněním, ale plošně „pro každý případ“.
Národní úpravy data retention, které směrnici implementovaly byly v minulosti zrušeny Ústavními soudy v Německu, Rumunsku nebo Bulharsku. Návrh na zrušení právní úpravy data retention byla podána i na Slovensku. Českou právní úpravu zrušil v březnu 2011 na základě podnětu připraveného občanským sdružením Iuridicum Remedium a podaném více než 50 poslanci Ústavní soud. V reakci na toto rozhodnutí byla přijata nová právní úprava data retention, která nabyla účiunnosti v říjnu 2012.
Pokud by Evropský soudní dvůr označil směrnici o data retention za rozpornou se základními právy občanů Evropské unie, mohlo by to znamenat i nutnost revize právní úpravy data retention v České republice.
