Neoprávněné prostorové odposlechy, utajované kamerové systémy nebo skryté sledování prostřednictvím RFID čipů možná bude novým trestným činem. Se zákazem šmírování, které je hojně zneužíváno v obchodním i politickém boji, počítá návrh novely trestního zákoníku. Ochránci soukromí z Iuridica Remedia zpřísnění vítají a podporují. Chybějící trestní sankce z takového sledování totiž dělá stále častěji využívaný nástroj k proniknutí do soukromí sledované osoby, většinou s cílem jí nějakým způsobem poškodit.
Návrh předložila do připomínkového řízení skupina poslanců pod vedením Jeronýma Tejce a Bohuslava Sobotky. Občanské sdružení Iuridicum Remedium (IuRe), které se dlouhodobě věnuje otázkám ochrany soukromí. „Například prostorové odposlechy jsou kvůli chybějící trestní sankci rychle rostoucím fenoménem, jehož nejviditelnějším odrazem je množství politických kauz, v nichž tyto odposlechy figurují. Prudce rostoucí množství utajených prostorových odposlechů dokládá i množství společností, které nabízejí jak tyto prostorové odposlechy, tak jejich vyhledávání a odstraňování,“ uvedl právník IuRe Jan Vobořil.
Vláda na svém zasedání 10. srpna bohužel k novele zaujala negativní stanovisko. Vadil jí především fakt, že v návrhu chybí vymezení používaných pojmů jako jsou „neoprávněnost“ nebo „veřejný zájem“. „Některé připomínky vlády lze přijmout a mělo by se k nim v legislativním procesu přihlédnout, nemělo by to ale vést k tomu, aby návrh, který se snaží řešit závažný negativní společenský fenomén, byl poslanci, kteří se budou v nejbližší době návrhem zabývat, smeten ze stolu,“ řekl Vobořil.
Aby bylo sledování trestné, musí být podle návrhu utajené a prováděné prostřednictvím elektronických nebo jiných technických prostředků, dále by mělo být neoprávněné a v rozporu s veřejným zájmem. „Trestné podle tohoto návrhu by tedy nemělo být například sledování osob, které se sledováním souhlasily, sledování prováděné policií podle příslušných předpisů nebo použití skryté kamery za účelem dokumentace nějaké korupční kauzy,“ řekl Vobořil. Podle poslaneckého návrhu by za trestný čin nedovoleného sledování hrozila sankce až jeden rok odnětí svobody. Návrh ale počítá v určitých případech i s vyššími sankcemi až tři roky, a to například pokud bude sledování prováděno organizovanou skupinou, pokud bude probíhat v obydlí poškozeného nebo pokud se ho dotyčný dopustí opakovaně. Podobně by měli být trestně odpovědní i ti, kdo si toto sledování u někoho objednají. Vyšší trestní sankce by měly platit i pro ty, kteří zajišťují ochranu osob nebo majetku. Vedle příslušníků bezpečnostních sborů toto ustanovení míří hlavně na pracovníky bezpečnostních agentur.
“Navržená novela by mohla přispět ke kultivaci používání nových technologií ve vztahu k soukromí občanů. Míří nicméně pouze na ty největší excesy při používání sledovacích systémů. Pokud se rozhlédneme kolem sebe, tak například provozovatelé většiny kamerových systémů, které jsou v současnosti používány, porušují některá z ustanovení zákona o ochraně osobních údajů,“ dodává Vobořil. Příčinou podle něj jsou i obecné formulace zákona o ochraně osobních údajů, které sice umožňují na jedné straně pružně reagovat na zavádění nových technologií, ale na druhé straně dělají občanům problém při aplikaci. „Řešením by mohlo být konkrétnější upravení nejčastějších způsobů zpracování osobních údajů v tomto zákoně, které by bylo pro občany více srozumitelné. Pokud jde například o úpravu využívání kamerových systémů, tak návrh novely zákona o ochraně osobních údajů, který byl iniciován IuRe, prošel připomínkovým řízením na přelomu roku, do dnešního dne se jím ale vláda nezabývala,“ uzavírá Vobořil.
