Nový zákon o uchovávání údajů o naší komunikaci pro potřeby státních orgánů je nedomyšlený, děravý a neústavní

Ministerstvo vnitra připravilo návrh zákona, podle kterého budou muset operátoři státním orgánům opět předávat data o naší komunikaci. Návrh v určitých případech umožňuje Policii a ČNB přístup k těmto datům bez soudní kontroly, kterou dostatečně neřeší ani u zpravodajských služeb. Lidé se navíc nedozví, že si úřady jejich data vyžádaly, a nemohou se tak proti tomuto postupu bránit u soudu. Rozšířit se má i okruh ukládaných dat.
Ministerstvo vnitra připravilo novou úpravu povinnosti operátorů uchovávat tzv. provozní a lokalizační údaje o telefonní či internetové komunikaci pro potřeby policie a dalších oprávněných orgánů. Reaguje tak na březnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil na návrh skupiny poslanců vypracovaný občanským sdružením Iuridicum Remedium (dále je"IuRe") dřívější právní úpravu. Ústavní soud zejména kritizoval vágní úpravu uchovávání a využívání těchto údajů a neproporcionalitu zásahu do práva na soukromí. Nově navržená úprava ovšem řeší, navíc nedostatečně, pouze ty nejkřiklavější problémy. Jiné nechává zcela bez povšimnutí.
 
Policie a ČNB dostanou data i bez povolení soudu
Návrh sice na jednu stranu omezuje přístup k těmto údajům podle trestního řádu, ať už úpravou postupu podání žádosti (přes státního zástupce), omezeným (byť nedostatečně) okruhem trestných činů, při jejichž vyšetřování lze data požadovat, nebo zavedením principu subsidiarity. Na druhou stranu ale úplně pomíjí případy, kdy lze o tyto údaje žádat zcela bez povolení soudu nebo jiných omezení. Tyto možnosti jsou obsaženy zejména v zákoně o Policii ČR nebo v zákoně o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Policii nebo České národní bance má zůstat oprávnění data vyžadovat bez soudní kontroly. „Dotazovali jsme se ČNB, kolikrát o tato data v minulosti žádala, a dozvěděli jsme se, že neví, protože si ani nevede evidenci těchto žádostí. Jestli má být znovu zavedena povinnost tyto data uchovávat a předávat, tak je zcela nezbytné řešit a ideálně zrušit i tato nesmyslně rozsáhlá oprávnění. Dokud v našem právním řádu zůstanou, považujeme upravení povinnosti data uchovávat a na žádost poskytovat za nepřijatelné a neústavní," uvedl právník IuRe Jan Vobořil. "Nedostatečná je i úprava přístupu zpravodajských služeb, které by sice na jednu stranu měly mít možnost údaje vyžadovat, na druhou stranu ale chybí jasná úprava toho, za jakých podmínek by se tak mělo dít," dodal.
 
Nevím, že mne sledují – nemůžu se bránit
V zákonu chybí povinnosti informovat občana o tom, že jeho data byla vyžádána, a není mu dána možnost tento postup napadnout u soudu, podobně jako je tomu v případě odposlechů. „Ministerstvo vnitra se s tímto požadavkem v důvodové zprávě vypořádalo tak, že v určitých případech by to bylo obtížné a nákladné, takže informační povinnost návrh neobsahuje. My naopak považujeme informování občanů o tom, že si je někdo lustroval za účinný a mimochodem i levný kontrolní mechanismus, který je schopen efektivně odkrýt případná zneužití pravomocí. Povinnost informovat by tedy měla být základem a pak až můžeme mluvit o nějakých výjimkách, kdy plněna nebude,“ řekl Vobořil.
 
Rozšíření okruhu ukládaných dat?
Teze z důvodové zprávy, které upravují okruh údajů, které by měli operátoři ukládat, dokazují, že ďábel je skryt v detailu. Bez jakéhokoli vysvětlení počítají s mnohem širším okruhem informací, které mají být o komunikaci ukládány. Jak upozornil na serveru Lupa.cz Jiří Peterka, který se problematice tzv. data retention dlouhodobě věnuje, jde tento okruh nejen nad rámec směrnice, ale i vyhlášky zrušené Ústavním soudem a koneckonců i nad rámec technických možností operátorů.
 
Zákon šitý horkou jehlou pod tlakem policie by neměl projít
Podle IuRe je především nutné pojmout řešení celé věci mnohem komplexněji a provést úpravy i v dalších zákonech, kterých se tato problematika dotýká. Úprava by přitom měla vycházet z teze, že provozní a lokalizační údaje znamenají srovnatelný zásah do soukromí jako odposlechy, a úprava by tedy měla být také srovnatelná. V Evropské unii v současné době probíhá vyhodnocení dopadu směrnice, kterou se návrh novely pokouší implementovat. Její výsledky jsou nepřesvědčivé, a jestli vůbec přežije, tak zřejmě dozná zásadních změn. "Předložené řešení ušité pod tlakem policie horkou jehlou, které navíc bude zřejmě muset v blízké budoucnosti reagovat na upravenou směrnici, je nešťastné. K navrhované úpravě v současnosti připravujeme podrobné připomínky, které předáme Ministerstvu vnitra. Uděláme maximum co je v našich silách a možnostech, aby návrh v současné podobě legislativním procesem neprošel," uzavřel Vobořil.
 
Data retention jako příkaz z Evropy
Česká republika v této věci musí řídit evropskou legislativou, která, i přes odpor evropských ochránců soukromí, stále obsahuje povinnost tato data uchovávat. „Plošné preventivní sledování občanů odmítáme jako takové, protože se podle nás jedná o zcela neproporcionální zásah do práva na soukromí. Policie není schopná statisticky doložit nějakou změnu v míře kriminality nebo její objasněnosti po zavedení těchto opatření a po zaslání desítek tisíc žádostí o poskytnutí těchto údajů. Vůbec se také nezvažují alternativní řešení, které neznamenají tak masivní zásah do práva na soukromí. Ale i když budeme vycházet z toho, že se Česká republika v této věci musí řídit evropskou legislativou, tak se navržená úprava jeví jako nedomyšlená a děravá. Jestli projde legislativním procesem, tak se zřejmě brzy dočkáme dalších afér, jako byl nedávno zveřejněný případ lustrování desítek vysoce postavených politiků a podnikatelů jedním varnsdorfským policistou,“ uzavírá právník IuRe Jan Vobořil.