Žádáme úpravu novely autorského zákona tak, aby byla vstřícnější pro uživatele licencí Creative Commons

Ve středu 22. července jsme zaslali na Ministerstvo kultury naše připomínky k novele autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb.), konkrétně k úpravě kolektivní správy (§ 97a odst. 5 autorského zákona).

Znění § 97 odst. 5 v navrhované novele zákona č. 121/2000 Sb.

(5) Nositel práv má právo poskytovat oprávnění k výkonu práv k nekomerčnímu užití jím zvolených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, a to i v případě, že správu příslušného práva, kategorii práv nebo druhů děl svěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 97d a 97e.

Naše připomínky a upravené znění (doplnění či [vypuštění]) (Připomínka k bodu 71. navrhovaný § 97a odst. 5)

Návrh změny:

(5) Nositel práv má právo poskytovat oprávnění k výkonu práv k [nekomerčnímu] užití jím zvolených práv, kategorií práv [nebo], druhů děl nebo jednotlivých děl a jiných předmětů ochrany, za jiným účelem, než účelem primárně zamýšleným nebo určeným pro získání obchodního prospěchu či jiného peněžitého plnění, a to i v případě, že správu příslušného práva, kategorii práv [nebo], druhů děl nebo jednotlivého díla či jiného předmětu ochranysvěřil kolektivnímu správci. O poskytnutí takového oprávnění je povinen příslušného kolektivního správce předem informovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 97d a 97e.

Odůvodnění:

1. Bez navrhované změny není možno prakticky realizovat licencování pod některou z veřejných licencí typu Creative Commons. Tyto se mohou vztahovat vždy na konkrétní dílo, nikoliv na kategorie práv či druhy děl či jiných předmětů ochrany. Proto je navrhována i možnost udělit oprávnění k výkonu práv k jednotlivým dílům.
2. Pojem „nekomerční“ není v autorském zákoně, ani českém právním řádě nikde definován. Ze zkušeností z práce v Creativce Commons týmu ČR lze říci, že výklad tohoto pojmu je často problematický a bylo by tak na místě, aby formulace pravidla v zákoně byla určitější. U stávajícího návrhu je například otázkou, zda při licencování díla některou z variant Creative Commons, které zapovídají komerční užití, bude platit definice pojmu nekomerční užití jako „nikoliv primárně zamýšlený nebo určený pro získání obchodního prospěchu či jiného peněžitého plnění“ (čl. 1 písm. k) navrhovaného překladů veřejných licencí Creative Commons BY-NC-SA 4.0 nebo se použije například analogicky definice obsažená v § 15 a § 16 autorského zákona, tzn. „účel přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu“. Pokud by bylo zvoleno využití definice §§ 15 a 16 AutZ, tak by nebylo možné užití díla pod CC licencemi v případech, kdy by měl uživatel z tohoto užití nepřímý hospodářský prospěch, ať už peněžní nebo jakýkoli nepeněžní. To by fakticky znamenalo, že užití děl pod licencemi Creative Commons nikdy nemůže naplnit tuto definici, protože tato díla jsou z principu vždy šířena bezúplatně, což samo o sobě přináší uživateli prospěch. Dalším problémem by byla skutečnost, že u nepřímého hospodářského prospěchu je často obtížné prokazovat, jaký byl vliv užití daného díla na realizaci tohoto prospěchu, vedlo by to k právní nejistotě při užívání děl pod CC licencemi obecně i v případech, kdy by vliv užití díla na nepřímý hospodářský prospěch byl minimální. To by vedlo k nižšímu užívání děl pod CC licencemi, a tím i k podvazování šíření svobodné kultury. S ohledem na možnost efektivního využívání veřejných licencí se jako nejvhodnější řešení proto nabízí použít definici kompatibilní s originálním zněním veřejných licencí uvedenou v upraveném znění.