Kdo je to „zůstavitel“?
Zůstavitel je každá zemřelá osoba k projednání, jejíhož celého jmění (pozůstalosti) je nařízeno soudní pozůstalostní řízení. Zůstavitelem se však nazývá i osoba, která za svého života o svém majetku činí některé z pořízení pro případ smrti, tedy závěť, dědickou smlouvu nebo dovětek.
Kdo je to „dědic“?
Dědicem je ta osoba, které náleží dědické právo, přičemž část pozůstalosti, kterou by měl dědic nabýt, se nazývá dědictvím.
Kdo je to „nepominutelný dědic“?
Nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci (vnoučata zůstavitele). Nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl, který u zletilého dědice činí jednu čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu a u nezletilého dědicu tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu.
Musí mít závěť písemnou formu?
Ano, závěť by měla mít písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Z těchto „úlev“ lze uvést zejména bezprostřední ohrožení života pořizovatele závěti, který pak může závěť pořídit ústně před 3 současně přítomnými svědky, nebo jeho obavu z brzkého úmrtí a nemožnost pořídit závěť veřejnou listinou, kdy může poslední vůli zaznamenat starosta obce, na jejímž území se zůstavitel nachází.
Jaké minimální náležitosti má mít závěť?
Ze závěti by mělo zcela jasně vyplývat, kdo je jejím pořizovatelem, jakého majetku se týká a kdo má být dědicem takového majetku. Je vhodné uvést i datum pořízení závěti, v případě existence několika závětí se tak předejde nejasnostem, která ze závětí má přednost.
Mohu si sám sepsat závěť?
Ano. Pokud chcete pořídit závěť beze svědků, musíte ji však napsat celou vlastní rukou a vlastní rukou ji i podepsat. Závěť, kterou nenapíšete vlastní rukou, musíte vlastní rukou alespoň podepsat a přede dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje vaší poslední vůli.
Použije se v pozůstalostním řízení závěť sepsaná u notáře přednostně před vlastnoruční závětí?
Ne, obě závěti jsou rovnocenné a pokud budou moci vedle sebe obstát, použijí se obě.
Jak mohu zrušit závěť?
Závěť lze zrušit jejím odvoláním nebo pořízením pozdější závěti.
K výslovnému odvolání závěti se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závěti. Závěť lze odvolat i mlčky tím, že pořizovatel zničí všechny její stejnopisy. Byla-li závěť pořízena ve formě veřejné listiny, máte právo kdykoliv požadovat, aby vám byla závěť vydána a stane-li se tak, považuje se závěť za odvolanou.
Pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.
Má při určení dědiců přednost závěť nebo zákon?
Má-li závěť všechny zákonné náležitosti a byla sepsána v předepsané formě, užije se pro určení dědického práva přednostně závěti. Teprve pokud závěť nepokrývá celou pozůstalost zůstavitele, jsou k dědění zbylé části pozůstalosti povoláni zákonní dědicové.
Co je to dědická smlouva?
Dědická smlouva je smluvní ujednání mezi zůstavitelem a jinou osobou, kterou zůstavil, povolává tuto jinou osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá osoba to přijímá. Dědická smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu).
Dědickou smlouvou nelze však pořídit o celé pozůstalosti. Jedna čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li tedy zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.
Co je to „odkaz“?
Odkaz je forma nařízení, které zůstavitel zřídí tak, že v pořízení pro případ smrti (např. v závěti) nařídí určité osobě, aby odkazovníku vydala předmět odkazu. Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit, odkazovník však není dědicem.
Každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina odkazy nezatížená. Zatíží-li zůstavitel dědice více, má dědic právo na poměrné zkrácení odkazu.
Pokud zůstavitel neurčí jinak, připadají odkazy k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věc náležející jen jednomu ze spoludědiců.
Co je to „příkaz“?
Příkaz je zůstavitelův pokyn osobě, které zůstavil (zanechal) něco ze své pozůstalosti, aby něco vykonala. Pokud nebude příkaz takovou osobou proveden, zmaří se tím zůstavení, tedy osoba obtížená příkazem danou věc či právo nenabude.
Příkaz ve formě zákazu zcizení (převedení práva na jiného) nebo zatížení zavazuje obtíženého, jen je-li příkaz nařízen na určitou přiměřenou dobu a je odůvodněn vážným zájmem hodným právní ochrany. Jinak může soud na návrh obtíženého rozhodnout, že se k zákazu nepřihlíží.
Právo vymáhat splnění příkazu má kromě osoby, jíž je příkaz k prospěchu, také vykonavatel závěti nebo jiná osoba k tomu v závěti povolaná.
Nechci dědit, co mám dělat?
Za života zůstavitele se lze dědického práva předem zříci smlouvou se zůstavitelem, která musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu).
Po smrti zůstavitele má dědic právo dědictví odmítnout, pak se na něho hledí, jako by dědictví nikdy nenabyl. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu a lze jej učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Pokud dědici tato lhůtě marně uplyne, právo odmítnout dědictví zaniká. Odmítnutí dědictví je neplatné, učíní-li jej dědic s podmínkou, s výhradou nebo jen zčásti.
Třetí možností je vzdání se dědictví ve prospěch druhého dědice. Tak může ale učinit jen ten dědic, který dědictví neodmítl. Druhý dědic s tím musí souhlasit.
Mohu vydědit své dítě?
Ano, lze vydědit nepominutelného dědice, mezi které dítě zůstavitele patří, ale pouze takového dědice, který neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, který byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo který vede trvale nezřízený život.
Co je to „odúmrť“?
Odúmrtí se rozumí nabytí dědictví státem v případě, nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti.
Musím nahlásit úmrtí svého otce na dědický soud?
Ne. Poté, kdy matriční úřad oznámí smrt fyzické osoby příslušnému soudu, zahájí tento soud usnesením řízení o pozůstalosti a jeho provedením pověří notáře jako soudního komisaře.
Mohou si dědicové vybrat soud nebo notáře pro vyřízení pozůstalostního řízení?
Ne. Místní příslušnost soudu k řízení o pozůstalosti je dána zákonem, přičemž pro řízení o pozůstalosti je příslušný ten okresní soud, v jehož obvodu měl zůstavitel v době smrti trvalý pobyt, nebo bydliště, nebo kde se naposledy zdržoval, případně soud, v jehož obvodu se nachází zůstavitelova nemovitost nebo v jehož obvodu zůstavitel zemřel.
Soudní komisař (notář) je pak místně příslušným soudem pověřen k provedení řízení o pozůstalosti dle rozvrhu práce, který na každý kalendářní rok schvaluje předseda nadřízeného krajského soudu.
Mohu si s ostatními dědici rozdělit dědictví jinak, než jak je uvedeno v závěti nebo v zákoně?
Ano, dědici se mohou před soudem (soudním komisařem) dohodnout, že si pozůstalost zcela nebo zčásti rozdělí i jinak, pokud to zůstavitel výslovně připustil. Pokud pak zůstavitel nepořídil závěť, mohou se dědici před soudem dohodnout o rozdělení pozůstalosti jakkoli.
Chci dědit, ale otec měl dluhy, co mám dělat?
Obecně platí, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice.
Pokud dědic neuplatní tzv. „výhradu soupisu“, bude hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu, je-li dědiců více, budou hradit dluhy zůstavitele společně a nerozdílně.
Pokud však dědic uplatní „výhradu soupisu“ a soudní komisař provedeným soupisem pozůstalosti zjistí pozůstalostní jmění a určí čistou hodnotu pozůstalosti, bude dědic, který uplatnil výhradu soupisu, hradit dluhy zůstavitele jen do výše ceny nabytého dědictví.
Jaké poplatky budu za projednání pozůstalosti platit a komu?
Za projednání pozůstalosti náleží pověřenému soudnímu komisaři (notáři) odměna a náhrada hotových výdajů ve výši stanovené notářským řádem, resp. vyhláškou č. 196/2001 Sb. Výše celkové odměny soudního komisaře závisí na obvyklé ceně zůstavitelem zanechané pozůstalosti. Odměnu soudního komisaře a jeho hotové výdaje hradí poměrně ti dědicové, kteří nabyli z pozůstalosti dědictví.
V průběhu pozůstalostního řízení může dědici vzniknout povinnost hradit další náklady, např. znalečné znalci ustanovenému soudem za účelem zjištění obvyklé ceny některé majetkové položky v pozůstalosti.
Budu za nabytí dědictví platit nějakou daň?
Ne, od daně z příjmů je osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví.
FAQ jsou zveřejněny v rámci projektu Právo na straně seniorů a je realizován za přispění dotačního programu na podporu vzdělávání seniorů na území hlavního města Prahy, magistrátu hl. m. Prahy.
