Uveřejněno 7. 6. 2012
Aktualizováno 1. 9. 2014 a 18.9.2015
Zadluženost českých domácností se neustále zvyšuje a ruku v ruce s tím roste také vymáhání dluhů soudními exekutory. Exekutoři jsou často probíraným tématem v médiích a společnost na ně reaguje většinou spíše negativně. Lidé dosud nejsou zvyklí na to, že neplacení dluhů může znamenat nepříjemné „obtěžování“ exekutorem, který se snaží dluh vymoci a to veškerými prostředky, které mu k dispozici dává zákon. Základním problémem je nepřipravenost lidí brát na sebe závazky a tyto závazky následně také plnit. Občas je však možné setkat se s pochybením exekutorů a proto je dobré vědět, jak se proti takovému pochybení bránit. Rovněž se někdy stane, že exekuce sice není provázena pochybením exekutora, z nějakého důvodu však může být neoprávněná (např. dluh byl zaplacen, zabavují se věci, které být zabavovány nemohou, exekuce se provádí způsobem, který není vhodný apod.). Tento článek se zaměřuje na možnosti povinných, které v exekučním řízení mají, a to jak proti nesprávnému postupu exekutora, tak proti neoprávněnosti exekuce samotné.
Proti čemu není možné se bránit
V exekučním řízení není možné řešit, zda vymáhaná pohledávka vznikla či nikoliv (zda jste někomu způsobili škodu, k jejíž úhradě jste podle rozsudku povinni, zda jste si půjčili peníze, které máte podle rozhodnutí vrátit apod.). K tomu slouží řízení před soudem, kde je možné všechny uvedené skutečnosti tvrdit a prokázat. Jakmile bude vydáno rozhodnutí a toto rozhodnutí nabude právní moci, není již možné věc řešit uvedeným směrem. Jinými slovy – pokud si vymyslím, že mi dlužíte nějakou částku, tuto částku proti Vám zažaluji a Vy se nebudete žádným způsobem proti mému útoku (žalobě) bránit, může být vydáno rozhodnutí. Nebude-li proti tomuto rozhodnutí žádná obrana, nabude rozhodnutí právní moci a vykonatelnosti a mohu celý případ předat exekutorovi k vymáhání. To, že jsem si celou věc vymyslel a nikdy Vám žádné peníze nepůjčil, zajímat nikoho v rámci exekučního řízení nebude.
Prolomení právní moci je obtížné a týká se spíše případů různých formálních pochybení, například pokud vám nebylo v rámci soudního řízení správně doručováno.
Obdržíte-li jakékoliv rozhodnutí, proti kterému je přípustná obrana a považujete-li takové rozhodnutí za nesmyslné či nesprávné, zvažte, zda se proti takovému rozhodnutí nebránit. Nekonání v tomto případě znamená přijetí povinnosti uvedené v rozhodnutí, a to s minimálními možnostmi jak takový stav napravit.
Obrana proti pochybením exekutora
a) podnět k dohledu
Exekutor je při výkonu své činnosti vázán Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v exekučním řízení. Moc exekutorů tak není neomezená a nemohou dluhy vymáhat jakýmkoliv způsobem, musí tak činit postupem stanovým zákonem a dalšími právními předpisy. Exekutoři mají také svůj etický kodex (pravidla profesionální etiky), který jsou povinni dodržovat. Základním pravidlem je přispívat poctivým, čestným a slušným chováním k důstojnosti a vážnosti exekutorského stavu.
Závažné nebo opětovné porušení výše uvedených předpisů či pravidel může založit exekutorovu kárnou odpovědnost. Co dělat pokud se exekutor uvedených pochybení dopustí?
Můžete uvedenou skutečnost oznámit buď Exekutorské komoře České republiky, Ministerstvu spravedlnosti České republiky, případně předsedovi okresního soudu, v jehož obvodu má exekutor své sídlo nebo předsedovi soudu, který exekuci nařídil. Oznámení můžete učinit u jednoho, dvou nebo všech výše uvedených institucí. To, v jakých věcech se máte na koho obrátit, upravuje § 7 exekučního řádu. Vašim oznámením jsou povinni se zabývat a v případě, kdy zjistí nedostatky, mohou udělit exekutorovi písemnou výtku, popřípadě zahájit s exekutorem kárné řízení, jehož důsledkem může být nejen napomenutí, ale také peněžitý trest či v nejzávažnějších případech vyškrtnutí ze seznamu exekutorů.
b) žaloba na náhradu škody
Při exekuci Vám může exekutor způsobit svým jednáním škodu (poškozené zámky, poničený nábytek, ale například i škody způsobené bezdůvodným odkládáním úkonů v exekučním řízení apod.), která nemusí být malého rozsahu. Pokud exekutor porušil nějakou právní povinnost, vznikla Vám škoda, která by bez porušení právní povinnosti nevznikla, a exekutor vzniku této škody mohl vynaložením veškerého úsilí zabránit, pak exekutor za takovou škodu odpovídá. Je však důsledně nutné odlišovat, kdy exekutor porušil právní povinnost a kdy nikoliv. Po exekutorovi např. nebude možné požadovat náhradu škody za poškozený zámek zničený exekutorem při získávání přístupu do nemovitosti, kde se nachází majetek povinného, na druhou stranu by po exekutorovi bylo např. možné požadovat náhradu škody v případě, kdy z důvodu poškození zámku bude nemovitost po opuštění exekutorem vykradena. Rovněž nebude např. možné požadovat po exekutorovi náhradu škody za to, že zabavil určitou věc (např. automobil) a vznikla škoda spočívající v tom, že jsem nemohl tuto věc užívat, na druhou stranu, pokud bude uvedená věc zabavena exekutorem a exekutor tuto věc poškodí, je možné požadovat náhradu škody, protože exekutor je o zabavený majetek povinen pečovat s péčí řádného hospodáře.
Nárok na náhradu škody lze jednak uplatnit přímo vůči exekutorovi, lze ho ale uplatnit i vůči ministerstvu spravedlnosti v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pokud škoda exekutorem nebo ministerstvem uhrazena nebude, lze se obrátit na soud. V takovém případě je ovšem lepší vzít si na pomoc advokáta.
c) trestní oznámení
Exekutor působí jako úřední osoba (dříve známo pod pojmem veřejný činitel) a jako takový nemá jen hromadu oprávnění, ale rovněž stejnou míru povinností. Zneužití pravomoci úřední osoby je trestným činem, za který může soud uložit trest odnětí svobody od jednoho roku až do dvanácti let.
Setkáte-li se s exekutorem, který vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu nebo jinému právnímu předpisu, překročí svou pravomoc nebo nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, můžete na takového exekutora podat trestní oznámení u kterékoliv služebny Policie ČR nebo u libovolného státního zastupitelství. Je pouze nutné zdůraznit, že musí jít o porušení povinností sledující způsobení škody nebo jiné závažné újmy nebo opatření neoprávněného prospěchu. Takové jednání musí být úmyslné. V závažných případech lze ale postihnout i nedbalostní trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Při zvážení, zda podat či nepodat trestní oznámení je nutné zvážit všechny okolnosti, když ne každé pochybení exekutora je trestným činem a podávat trestní oznámení jen proto, abych exekutorovi znepříjemnil život, může být trestným činem křivého obvinění.
d) námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce
V médiích jsou v poslední době často řešenou otázkou náhrada nákladů řízení, a to jak paušál, který se platí oprávněnému za to, že je zastoupen advokátem, tak odměny, která přísluší exekutorovi za to, že činil nějaké úkony. Výše odměny není ani výmyslem oprávněného, ani jeho advokáta, ani exekutora a ani soudu. Tato výše je stanovena příslušnými vyhláškami, podle nichž by se všechny uvedené subjekty měly řídit. Vyhlášky jsou však v poslední době zpochybňovány soudy a tyto mnohdy přiznávají jiné (nižší náklady) než kolik právě ta která vyhláška stanoví. Náklady exekučního řízení se stanovují v Příkazu k úhradě nákladů exekuce – tento příkaz vydává exekutor a měly by z něho plynout jednotlivé položky, které představují náhradu nákladů exekučního řízení (to znamená odměnu exekutora i jeho hotové výdaje, obvykle včetně sazby DPH). Budou-li Vám náklady exekučního řízení připadat příliš vysoké, můžete proti uvedenému příkazu podat do 8 dnů od doručení námitky. V námitkách pak uvést co se Vám v příkazu nelíbí a z jakého důvodu a dále co požadujete (např. snížení nákladů na určitou výši). Námitkami se bude nejdříve zabývat exekutor, a pokud Vám plně nevyhoví, bude povinen věc postoupit soudu, který výši jednotlivých položek a jejich soulad s právními předpisy přezkoumá.
Obrana proti exekuci
a) návrh na zastavení nebo částečné zastavení exekuce
Nejčastěji používaným prostředkem pro ukončení exekuce je návrh na zastavení exekuce. Tento návrh můžete podat vždy, když víte, že exekuce nemá z nějakého důvodu probíhat např. proto, že dluh byl po vydání rozhodnutí zaplacen, pohledávka oprávněného je promlčena nebo je tu nějaký jiný důvod, proč by exekuce probíhat neměla. Návrh na zastavení exekuce musí být podán do 15 dnů od chvíle, kdy se o tomto důvodu dozvíte. Opožděné podání nicméně nemusí podle stávající judikatury nutně znamenat odmítnutí návrhu (Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 21 Cdo 3439/2013, ze dne 20.2.2014). I pokud tedy již uběhla 15 denní lhůta, tak doporučujeme návrh přesto podat. Včasně podaný návrh na zastavení exekuce zašle exekutor oprávněnému, který má možnost vyjádřit se k tomu, zda se zastavením exekuce souhlasí či nikoliv. Souhlas oprávněného znamená zastavení exekuce exekutorem, nesouhlas pak postoupení návrhu na příslušný soud, který bude přezkoumávat, zda nastala skutečnost, na základě níž by měla být exekuce zastavena či nikoliv – soud buď exekuci zastaví, nebo návrh na zastavení exekuce zamítne.
Důvody pro zastavení exekuce upravuje § 268 občanského soudního řádu a § 55 exekučního řádu takto:
- exekuce byla nařízena, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným;
- rozhodnutí, které je podkladem exekuce, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným
- zastavení exekuce navrhl ten, kdo navrhl její nařízení;
- exekuce postihuje věci, které jsou z ní podle § 321 a 322 OSŘ vyloučeny;
- průběh exekuce ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů;
- bylo pravomocně rozhodnuto, že exekuce postihuje majetek, k němuž má někdo právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí (vyškrtnutí ze soupisu nebo vylučovací žaloba podle § 267 OSŘ);
- po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byla exekuce již provedena
- exekuce je nepřípustná, protože je tu jiný důvod, pro který ji nelze vykonat
Exekuci lze zastavit i částečně například pokud jde o určité věci nebo postižení majetkových práv určitých osob (např. manželky povinného)
b) návrh na zrušení exekučního příkazu
Málo využívanou možností, jak exekuci zastavit je podání návrhu na zrušení exekučního příkazu. Tento návrh lze podat zejména v případě, kdy exekutor vydá více exekučních příkazů a přitom jeden z nich bezpečně postihuje majetek, který bude stačit k úhradě dluhu i nákladů exekuce. Pokud tedy například exekutor vydá exekuční příkaz přikázáním pohledávky z vašeho účtu, kde je dostatek prostředků k úhradě dluhu a současně exekučním příkazem zřídí exekutorské zástavní právo na vašem domě, je na místě žádat o zrušení druhého exekučního příkazu. Spolu s návrhem je nutné podat i důkazy, které dokazují tvrzené skutečnosti. Dalším případem využití návrhu na zrušení exekučního příkazu bude například i situace, kdy po manželovi povinného je vymáhán dluh, který by po něm vymáhán být neměl (například manžel je postižen srážkami ze mzdy u dluhu, který není součástí společného jmění manželů).
c) návrh splátkového kalendáře
Pokud nejste schopni zaplatit celou exekuci najednou, ale chcete předejít návštěvě exekutora u vás doma, je vhodné obrátit se co nejdříve na exekutora s nabídkou splátkového kalendáře. V návrhu popište vaši sociální situaci a nabídněte měsíční splátku, kterou budete hradit. Při stanovení této částky buďte realističtí. Nenabízejte více, než budete skutečně schopni pravidelně platit. Pokud stanovené částky nebudete platit řádně, tak se vám tím mohou uzavírat dveře k možné dohodě s exekutorem v budoucnu.
b) návrh na odklad exekuce
Dozvíte se, že je proti Vám vedeno exekuční řízení. Nemáte problém s tím, uhradit vymáhanou částku, minulý týden vám však zloděj ukradl peníze a jediný způsob, jakým může exekutor vymáhat dluh je zabavováním vybavení bytu. Do měsíce budete mít peníze a budete schopni celý dluh uhradit.
Přesně pro takové případy slouží tzv. odklad exekuce. Dalším typickým případem je například dočasné zhoršení zdravotního stavu, například v důsledku úrazu. Na návrh může exekutor nebo soud odložit provedení exekuce, jestliže se povinný ocitl bez své viny přechodně v takovém postavení, že by neprodlená exekuce mohla mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen. Návrh je nutné podat u exekutora, který exekuci provádí. Pokud takový návrh není svévolným nebo zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, nesmí exekutor po dobu do rozhodnutí o takovém návrhu činit žádné úkony směřující k provedení exekuce.
Jde tak o dočasný odklad, kterým se má zabránit katastrofálním důsledkům exekuce, jež by exekuce při neprodleném provedení měla a to pouze z důvodu, že se povinný dostal bez vlastní viny do nepříznivé finanční situace.
O odklad exekuce lze žádat rovněž v případech, kdy byl podán návrh na zastavení exekuce a je pravděpodobné, že k tomuto zastavení skutečně dojde.
d) vyškrtnutí věcí ze soupisu a vylučovací žaloba
Bydlíte společně s manželem v bytě a trvalý pobyt zde má i Váš syn, ačkoliv tento se v bytě již pár let neukázal. Jednoho dne zaklepe u vašich dveří exekutor – syn má finanční problémy a byla na něj nařízena exekuce - a začne exekučně zabavovat majetek, jež se v bytě nachází. Přitom syn zde žádný majetek nemá, je zletilý a své dluhy by si měl hradit sám.
Takové jednání exekutorů je obvyklé a nikoliv protiprávní. Pokud exekutor důvodně předpokládá, že v daném místě se mohou nacházet věci, které jsou ve vlastnictví povinného, pak takový předpoklad realizuje „oblepením“ či zabavením uvedených věcí a jejich následným prodejem. Osoba, které věci skutečně patří, pak musí prokazovat, že k těmto věcem má vlastnické právo ona a nikoliv ten, proti němuž je prováděna exekuce. Podaří-li se to prokázat již při návštěvě exekutora, pak může exekutor od zabavení takové věci upustit. Nepodaří-li se vlastnické právo prokázat již při návštěvě exekutora nebo exekutor odmítne od soupisu této věci upustit, je nutné do 30 dnů od doby, kdy se o odmítnutí dozví, podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Pokud návrh není včas podán, může dojít ke zpeněžení věci, a vyplacení peněz oprávněnému. Pokud je návrh podán, pak o něm musí exekutor rozhodnout ve lhůtě 15 dnů. Rozhodnutí kladné – vyškrtnutí – znamená vyjmutí z exekuce, rozhodnutí záporné – zamítnutí návrhu na vyškrtnutí – znamená, že věc je i nadále součástí majetku, který slouží ke zpeněžení. Dojde-li k zamítnutí, pak zbývá již jen poslední možnost, a sice podání vylučovací žaloby. Tu je nutné podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o zamítnutí vyškrtnutí ze soupisu, případně zamítnutí částečného. Zmeškání takové lhůty vede ke ztrátě věci. Po podání žaloby se začne celou věcí zabývat soud a na základě tvrzení a důkazů posoudí, zda věc patří či nepatří osobě, jež se vyloučení věci z exekuce domáhá.
Za důkaz může sloužit takřka cokoliv, co může prokázat rozhodný stav. Může jít o listinné důkazy (kupní smlouva, faktura apod.), svědectví (např. souseda, nájemníka apod.), případně cokoliv dalšího, co může prokázat, že uvedená věc patří vám.
Opět je však nutné nezapomenout na lhůty a činit veškeré úkony včas.
Ať se jedná o jakýkoliv z výše uvedených způsobů, vždy doporučuji bránit se pokud možno neprodleně. Platí zde stará římská zásada „vigilantibus iura scripta sunt“, tedy „bdělým náleží práva“. Jinými slovy, pokud necháte věci tak jak jsou a nezačnete je řešit neodkladně, mohou některé z uvedených úkonů dostát právní legitimity a obrana proti nim pak bude značně ztížena, ne-li znemožněna.
Co nelze zabavit při mobiliární exekuci?
Od září 2015 je nově upraven okruh věcí, které nelze při exekuci zabavit. Právní úpravu lze najít v § 322 občanského soudního řádu. Obecná klauzule v odst. 1 říká, že při exekuci nelze zabavit věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům. Toto ustanovení zohledňuje konkrétní poměry povinného či jeho rodiny, jejich potřeby a možnost jak tyto potřeby uspokojovat jinak. Pokud například v rodině žije dítě školou povinné, může toto ustanovení bránit zabavení počítače, který potřebuje při plnění úkolů do školy.
V odstavci 2 jsou potom podrobně vyjmenovány věci, u nichž je zabavení při exekuci vyloučeno vždy. Oproti předchozí úpravě jde o výčet mnohem podrobnější. Jedná se o:
- běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
- obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti,
- studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
- snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy,
- zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
- hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu80c),
- zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.
Pokud je povinný podnikatelem, tak by měl také pamatovat na to, že z exekuce jsou vyloučeny i věci, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu podnikatelské činnosti.
Mgr. Zdeněk Málek, advokát
Mgr. Jan Vobořil, Ph.D., advokát - doplnil a aktualizoval k právnímu stavu platnému k 1.9.2014 a k 1.9.2015
