V následujícím článku se zaměříme na výkon rozhodnutí provedením exekuce, zejména na průběh exekučního řízení, jednotlivé úkony exekutora a účastníků řízení a na lhůty, které se k úkonům váží. Zaměříme se přitom na exekuci vedenou pro vymožení peněžité částky.
Výkon rozhodnutí provedením exekuce si ukážeme na jednoduchém příkladu, kdy si dlužník, důchodce pan Novák, sjednal úvěr u banky. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož pan Novák neplnil splátky řádně a včas (např. vynechal tři měsíční splátky), prohlásila banka v souladu s obchodními podmínkami celý zbytek dluhu za předčasně splatný, což panu Novákovi písemně oznámila a vyzvala jej ke splacení zbylé dlužné částky.
Pan Novák částku neuhradil a tak podala banka k obecnému soudu pana Nováka návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (pozn. Elektronický platební rozkaz je jednou z forem soudních rozhodnutí. Pro věřitele se často jedná o nejrychlejší způsob získání exekučního titulu, protože nepodá-li žalovaný proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, je řízení pravomocně skončeno v řádu několika měsíců – typicky do tří měsíců). Pan Novák nepodal proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor a ten nabyl právní moci. Tím získala banka vůči panu Novákovi exekuční titul, na základě kterého je možné navrhnout nařízení exekuce.
Exekuční řízení lze rozdělit do několika fází:
| V této fázi exekučního řízení pan Novák ještě neví, že je proti němu zahajováno exekuční řízení. |
Exekuce se zahajuje na návrh oprávněného, tedy věřitele. Návrh na nařízení exekuce, jehož součástí je návrh na pověření exekutora, podává oprávněný přímo k exekutorovi, kterého si sám zvolí. Exekuce je zahájena dnem, kdy je exekuční návrh doručen exekutorovi. Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný, v našem případě banka, povinný, tedy pan Novák, a má-li povinný manželku, jejíž majetek může být rovněž postižen, je účastníkem i manželka povinného. Exekutor postoupí návrh do 15 dnů soudu.
| Pan Novák se dozvídá o nařízení exekuce až doručením vyrozumění o zahájení exekuce. V něm je pan Novák mimo jiné poučen o svém právu podat námitku podjatosti exekutora a o nemožnosti nakládat s majetkem. Spolu s vyrozuměním je panu Novákovi zaslána výzva ke splnění vymáhané povinnosti, ve které je pohledávka vyčíslena včetně příslušenství a zálohy na snížené náklady exekuce. Záloha na snížené náklady exekuce činí 50% nákladů exekuce. Uhradí-li pan Novák dobrovolně do 30 dní od doručení výzvy pohledávku, její příslušenství a zálohu na snížené náklady exekuce, nebude po něm již požadován žádný doplatek a exekuce bude skončena. |
Netrpí-li návrh nějakými nedostatky, vydá soud do 15 dnů pověření k provedení výkonu rozhodnutí exekucí. Toto rozhodnutí se nedoručuje účastníkům řízení (ani oprávněnému, ani povinnému). Exekutor nejpozději do 15 dnů od doručení pověření zašle oprávněnému oznámení o zahájení exekuce.
Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem s tím, že musí být doručeno do vlastních rukou. Vyrozumění musí obsahovat označení exekučního soudu, označení exekutora, který vede exekuci, spisovou značkou pod kterou je řízení vedeno, označení exekučního titulu a orgánu či osoby, kterou byl vyhotoven, označení oprávněného a povinného, označení povinnosti, která má být vykonána, podpis, datum a poučení. Do 8 dnů ode dne doručení vyrozumění může povinný podat námitku podjatosti exekutora. V praxi nejčastějším důvodem pro vyloučení soudního exekutora z provádění exekuce je jeho poměr k účastníkům exekučního řízení nebo jejich zástupcům. Poměr soudního exekutora k účastníkům exekučního řízení nebo jejich zástupcům může být poměrem příbuzenským nebo jemu obdobným, ale může být založen např. i na vzájemné ekonomické závislosti soudního exekutora a účastníků exekučního řízení. I zjevně přátelský či zjevně nepřátelský poměr k účastníkům exekučního řízení může zakládat podjatost exekutora.
Po doručení vyrozumění nesmí povinný nakládat se svým majetkem. Výjimkou je běžná obchodní a provozní činnost, na kterou se zákaz nevztahuje, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má povinný vyživovací povinnost (manželka, děti) a udržování a běžná správa majetku. V případě porušení zákazu nakládání s majetkem je takové právní jednání neplatné. Neplatnost nevzniká automaticky, nýbrž je třeba, aby exekutor, oprávněný nebo jiný přihlášený věřitel uplatnil námitku neplatnosti.
Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval tento zákaz nakládání s ním, může exekutor rozhodnout, že se zákaz vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí se doručuje společně s vyrozuměním oprávněnému a povinnému. Pokud je tedy vymáhána například pohledávka ve výši 100.000,- Kč a zákaz nakládání by platil i na nemovitý majetek povinného v hodnotě 2.000.000,- Kč, může exekutor rozhodnout, že se zákaz nakládání vztahuje pouze na movité věci povinného (např. automobil a vybavení domácnosti). V praxi se nicméně často stává, že přestože je exekuce vedena pro vymožení peněžitého plnění nepatrné hodnoty, je zákazem nakládání postižen celý majetek povinného. V takovém případě je třeba se proti postupu exekutora bránit návrhem na zrušení zákazu nakládání s majetkem, ve kterém je třeba označit, jakého majetku se návrh týká a doložit, že zbývající majetek postačí k úhradě vymáhané částky včetně nákladů exekuce.
Další možností, kterou má povinný k co nejdřívějšímu uvolnění svého majetku je zpeněžení majetku nebo jeho části k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství a nákladů exekuce a nákladů oprávněného. Zpeněžit majetek však povinný může pouze s písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů a nejméně za cenu obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem.
Pokud bude povinný chtít se svým majetkem disponovat, může u exekutora rovněž složit peněžní částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného a návrh na zrušení zákazu disponování s majetkem. Při splnění podmínek exekutor do 7 dnů od doručení tohoto návrhu zákaz disponování zruší.
Společně s vyrozuměním o zahájení exekuce zašle exekutor povinnému rovněž výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž je vyčíslen vymáhaný nárok a povinnému je dána možnost uhradit pohledávku za současného snížení nákladů exekuce o 50%. Záloha na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného jsou ve výzvě rovněž vyčísleny. Součástí výzvy je i poučení povinného, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce a jím bude exekuční řízení provedeno a splněno. Naopak v případě, že v této lhůtě nebude povinnost splněna, exekutor provede exekuci.
| Pan Novák na výzvu ke splnění vymáhané povinnost nereagoval, a exekutor tak po uplynutí lhůty započal s prováděním exekuce. Exekutor vydal příkaz k provedení exekuce srážkami z důchodu pana Nováka a dále přikázáním pohledávky z účtu pana Nováka, na kterém má pan Novák naspořeno několik tisíc korun. Exekuce tedy bude prováděna tak, že banka, u které má pan Novák veden účet, bude po právní moci exekučního příkazu povinna poukázat prostředky, které se na účtu nacházejí, přímo exekutorovi. Jelikož tyto prostředky nepostačují na úhradu pohledávky a nákladů exekuce, Česká správa sociálního zabezpečení bude exekutorovi poukazovat každý měsíc část důchodu pana Nováka, dokud nebude vše uhrazeno. Panu Novákovi však z důchodu zůstane tzv. nezabavitelná částka (ta se stanoví na základě životního minima dlužníka a normativních nákladů na bydlení, které stanovuje stát, zvyšuje se za každé vyživované dítě a manžela/manželku). |
Konkrétní způsob provedení exekuce určuje exekutor. Způsoby provádění exekuce jsou uvedeny v zákoně č. 120/2001 Sb., exekučním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Exekuční řád“).
Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést:
- srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
- přikázáním pohledávky,
- prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,
- postižením závodu,
- zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech,
- správou nemovité věci,
- pozastavením řidičského oprávnění.
Exekuce na jiné než peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti a lze ji provést:
- vyklizením,
- odebráním věci,
- rozdělením společné věci,
- provedením prací a výkonů.
Exekutor může jednotlivé způsoby kombinovat nebo použít všechny zákonné způsoby najednou, což se v praxi děje nejčastěji, ať už je exekutor využívá najednou, nebo postupně.
Exekutor má právo zajistit majetek povinného, avšak pouze v rozsahu, který bude bezpečně postačovat k uhrazení vymáhané pohledávky včetně jejího příslušenství a ostatních nákladů na celou exekuci. Je vyloučena svévole exekutora, aby zajistil majetek v nepřiměřeném poměru ve vztahu k vymáhané pohledávce. I toto pravidlo bývá v praxi často porušováno. V takovém případě je třeba se bránit námitkami proti příkazu, kterým se zřizuje exekutorské zástavní právo.
Primárně se dle zákona exekuce týkající se zaplacení peněžité částky provádí přikázáním pohledávky, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech. Pokud některý z těchto způsobů nebude účelný a nepostačí k uhrazení vymáhané pohledávky, provede se exekuce na peněžitou částku prodejem movitých věcí a nemovitých věcí nebo postižením závodu.
Exekutor provádí exekuci vydáváním exekučních příkazů. Exekuční příkaz je formou rozhodnutí exekutora. Obsahuje označení exekučního soudu, soudního exekutora, exekučního titulu, účastníků řízení, vymáhané povinnosti, zvolený způsob provedení exekuce, komu se doručuje, výrok, ve kterém se uvedou podrobnosti o daném způsobu provedení exekuce, poučení o opravných prostředcích, datum a místo vydání a podpis soudního exekutora. Proti exekučnímu příkazu zpravidla není možné uplatnit žádný opravný prostředek a tak nabývá právní moci doručením. Výjimku představuje příkaz k úhradě nákladů exekuce, kterým soudní exekutor určuje své náklady exekuce (odměna exekutora a náhrada nákladů, které exekutorovi během provádění exekuce vznikly) a náklady, které v exekuci vznikly oprávněnému. Proti příkazu k úhradě nákladů exekuce lze podat do osmi dnů od jeho doručení námitky. Námitky je možné podat zejména v situaci, kdy náklady exekuce byly určeny nepřiměřeně vysoké a způsob určení jejich výše není v příkazu řádně odůvodněn. (pozn. Výše nákladů exekuce se určuje na základě Exekučního řádu a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, kdy odměna exekutora činí 15% z vymoženého plnění, avšak minimálně částku ve výši 3.000,- Kč bez DPH, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů exekutora činí 3.500,- Kč, pokud tuto částku náklady přesáhnou, je exekutor povinen náklady doložit a následně mu jsou přiznány v plné výši, náklady oprávněného, je-li zastoupen advokátem, se určují dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 177/1996, Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.) Námitky se podávají k soudnímu exekutorovi, který vede exekuci. Pokud jim tento v plném rozsahu nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu, který exekutora pověřil vedením exekuce (exekuční soud – obvykle soud, v jehož obvodu má povinný bydliště) a ten o nich rozhodne do 15 dnů tak, že příkaz jako správný potvrdí, nebo jej zruší. Proti takovému rozhodnutí soudu se nelze odvolat.
| Poukázáním peněžitých prostředků z účtu pana Nováka a postupnými srážkami z důchodu došlo po několika letech k vymožení celé pohledávky banky, jejího příslušenství a nákladů exekuce a oprávněného (pozn. v praxi obvykle exekutor započítává vymožené plnění nejprve na náklady exekuce a až poté na pohledávku věřitele). Tím byla exekuce provedena. Exekutor rozeslal všem orgánům, které exekuci pana Nováka registrovaly (banka, ČSSZ, Finanční úřad, apod.), oznámení o skončení exekuce. V oznámení byly označeny exekuční příkazy, jejichž účinky skončením exekuce zanikly a pan Novák tak znovu může neomezeně nakládat se svým majetkem. |
Exekuční řízení lze ukončit následujícími způsoby
- upuštěním od provedení exekuce (při dobrovolném splnění povinnosti nad rámec exekučního příkazu);
- zastavením exekuce (na návrh i bez návrhu z důvodů uvedených v ustanovení § 268 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů);
- odmítnutím/zamítnutím návrhu na nařízení exekuce;
- úspěšným vynucením povinnosti.
Provedením a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů a povinný je opět oprávněn neomezeně nakládat se svým majetkem. Po skončení exekuce podle splněním vymáhané povinnosti zašle exekutor oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost. Účastníkům řízení, tedy zejména věřiteli a povinnému, se oznámení zasílá na žádost.
Aneta Dlabolová, Iuridicum Remedium, z. s., prosinec 2016
