Právní poradna: Dluhy a společné jmění manželů

Problematika dluhů ve vztahu ke společnému jmění manželů (dále též „SJM“) je v mnoha ohledech velmi nepřehledná. Hmotně-právní instituty obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále též „NOZ“) jsou v praxi částečně omezovány zejména při výkonu rozhodnutí exekucí. Případy, kdy se jeden z manželů zadlužuje více než druhý, jsou poměrně běžné a přestože takové dluhy často nejsou součástí společného jmění, ale náleží jen jednomu z manželů, exekučně postiženo je i SJM.

Na tomto místě je vhodné upozornit, že majetkové poměry manželů mohou být upraveny různým způsobem. Mohou podléhat následujícímu režimu:

1. zákonnému - v zákonném režimu patří do společného jmění manželů majetek, který získá jeden nebo oba manželé po dobu trvání manželství s výjimkou věcí, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů, darů a dědictví, které získal jeden z manželů, všeho, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy (např. bolestné), všeho, co jeden z manželů nabyl jednáním vztahujícím se k výlučnému majetku (např. prodej bytu ve výlučném vlastnictví), do SJM ale náleží zisk z výlučného majetku (např. nájemné bytu ve výlučném vlastnictví) a s určitými výjimkami i dluhy – viz níže;
2. smluvnímu - smluvní režim je založen smlouvou, která může být uzavřena před i během trvání manželství. Manželé mohou mít majetek zcela oddělen, mohou SJM zúžit či rozšířit oproti zákonnému režimu, nebo mohou mít jmění v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství (v případě zániku manželství, zejména rozvodem, se od během manželství nabytého majetku odečtou výdaje a výsledná částka se rozdělí dvěma, jakoby SJM existovalo celou dobu trvání manželství). Vůči třetím osobám má smluvní režim manželů účinnost pouze, pokud je smlouva zanesena v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou;
3. režimu založenému rozhodnutím soudu – na základě návrhu jednoho z manželů může být majetkový režim manželů soudně upraven. Stává se tak zejména v případech, kdy jednoho z manželů lze považovat za marnotratného, jeden z manželů soustavně podstupuje nepřiměřená rizika, nebo v případě, kdy věřitel požaduje zajistit pohledávku jednoho z manželů nad rámec jeho výlučného jmění.

Následující článek se zabývá tím, jaké dluhy patří do společného jmění manželů a jaké nikoli, kdy a případně za jakých podmínek lze postihnout SJM výkonem rozhodnutí (exekucí) a kdy má manžel naopak právo se proti postižení SJM (případně i svého výlučného majetku) výkonem rozhodnutí bránit, přičemž důraz je kladen na případy, kdy společné jmění podléhá zákonnému režimu.

Kdy je dluh součástí SJM a kdy ne?

Součástí SJM jsou dle § 710 NOZ všechny dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou dluhů, které se týkají výlučného majetku jednoho z manželů (tedy majetku, který jeden z manželů nabyl před manželstvím, náhrad za nemajetkové újmy, dědictví apod.), a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dále s výjimkou dluhů, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Do společného jmění tedy nespadají tyto dluhy:

1. dluhy, které vznikly před uzavřením manželství. Pokud tedy například jeden z manželů před uzavřením manželství uzavřel smlouvu o úvěru, dluh, který mu tím vznikl, není součástí SJM, přestože stále trvá. Pokud by byl dluh splacen ze SJM, má ten z manželů, jehož se dluh netýká, v případě rozvodu nárok na vyrovnání;
2. dluhy přesahující zisk z výlučného majetku jednoho z manželů. Předpokladem tedy je, že manželé mají z výlučného majetku jednoho z nich nějaký zisk. Pokud by z takového majetku žádný zisk neplynul, toto pravidlo se nepoužije; Příklad: Pan Novák nabyl před manželstvím byt. Tento byt je tedy jeho výlučným majetkem. Jelikož ale s paní Novákovou bydlí v jiném bytě, byt pana Nováka manželé pronajímají. Zisk z pronájmu činí 8.000,- Kč měsíčně. Po dvou letech pronájmu se manželé Novákovi rozhodnou byt zrekonstruovat. Pan Novák si na rekonstrukci sjedná úvěr ve výši 250.000,- Kč. Jaká část dluhu z úvěru je součástí SJM a jaká nikoli? Manželé Novákovi měli za dva roky pronájmu bytu pana Nováka zisk 192.000,- Kč. Tato částka je tedy částí dluhu, který spadá do SJM. Částka, která tuto přesahuje, tedy částka ve výši 58.000,- Kč (včetně případného příslušenství), je však již pouze dluhem pana Nováka.
3. dluhy, které převzal pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého. Podmínkou je, že se nejedná o obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny. Zatímco tedy nákup potravin a pracích prostředků lze považovat za obstarávání každodenních potřeb rodiny a dluh z něj vzniklý bude náležet do SJM i v případě, že nákup obstaral jeden z manželů bez souhlasu druhého, nákup automobilu už každodenní či běžnou potřebou rodiny být nemusí. Vše ovšem záleží na potřebách a běžném hospodaření té které rodiny.

Jak je to s dluhy manželů v exekuci?

Ačkoli některé dluhy nejsou součástí SJM, jak jsme si ukázali výše, může se věřitel za určitých podmínek uspokojit z majetku náležejícího do SJM. Ustanovení § 731 NOZ tak například stanoví, že se věřitel při výkonu rozhodnutí může uspokojit i z toho, co je v SJM, pokud dluh jen jednoho z manželů vznikl za trvání společného jmění (ve většině případů tedy za trvání manželství).

To v principu znamená, že přestože se jedná o dluh, který zavazuje výlučně jednoho z manželů (nejedná se o dluh společný), může věřitel k jeho uhrazení využít i společný majetek manželů, jedná-li se o dluh, který vznikl za dobu trvání SJM.

Nedlužící manžel je při aktivním projevu nesouhlasu částečně chráněn ustanovením § 732 NOZ,podle kterého vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.

Příklad:

Paní Veselá se rozhodla, že si pořídí luxusní kožich a briliantové náušnice. Jelikož na nákup takovýchto luxusních předmětů neměla dostatek finančních prostředků a manžela se ptát nechtěla, sjednala si v bance půjčku na 200.000,- Kč, za které si vysněné věci nakoupila. Před panem Veselým věci zatím schovala, aby ho nerozzuřila. Nedlouho poté si však pan Veselý ve schránce všiml dopisu z banky. Po otevření zjistil, že se jedná o výpis z účtu manželky, na kterém si všiml položky poskytnutého úvěru ve výši 200.000,- Kč. Po zjištění, na co manželka peníze využila, se naštval a ihned poslal do banky písemné oznámení, že s dluhem nesouhlasí. Tím dosáhl toho, že pokud by manželka svůj dluh nesplácela a došlo k soudnímu řízení a následné exekuci, může být dluh banky uspokojen ze společného jmění pouze do výše, která by představovala podíl paní Veselé, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. Pokud je tedy například hodnota společného jmění manželů Veselých 200.000,- Kč, může být věřitel uspokojen z věcí náležejících do společného jmění manželů pouze do výše 100.000,- Kč. Jedná se totiž o částku, jež by představovala vypořádací podíl paní Veselé. Kdyby pan Veselý nezaslal bance svůj nesouhlas bezprostředně poté, co se dozvěděl o dluhu manželky, mohla by se banka uspokojit z celého SJM.

Pokud se tedy jeden z manželů proti vůli druhého zadlužuje, je potřeba, aby nedlužící manžel aktivně (ideálně písemně) svůj nesouhlas s dluhem projevil. A to bezodkladně poté, co se o dluhu, ať už jakýmkoli způsobem, dozvěděl.

Stejný princip pak platí v případě a) povinnosti manžela plnit výživné, b) že, jde o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů a c) že, dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. V takovém případě sice nemusí druhý manžel projevovat vůči věřiteli svůj nesouhlas, v praktické rovině by ale pravděpodobně byl nucen chránit svůj majetek vylučovací žalobou.

V případě nařízení exekuce bude v zásadě exekuce nařízena na veškerý majetek manželů (nezjistí-li exekutor, že ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, že došlo k jeho úpravě, jak předvídá ustanovení § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu – dále též „exekuční řád“). Až následně se zjišťuje rozsah SJM, kdy a za jakých podmínek dluh vznikl. Je tedy několik možností:

1. Dluh manželů je společný. V takovém případě může být exekučně postižen jak majetek ve společném jmění, tak výlučný majetek kteréhokoli z manželů.
2. Dluh vznikl za trvání manželství, ale zavázán je z něj pouze jeden z manželů, jelikož druhý z manželů s ním neprojevil souhlas, ba naopak projevil vůči věřiteli svůj nesouhlas. Potom může být exekucí postiženo i společné jmění manželů (do výše vypořádacího podílu – viz výše), nikoli však výlučný majetek manžela ne-dlužníka. Výlučný majetek manžela povinného, lze postihnout pouze pro pohledávky, které jsou součástí SJM a zároveň vznikly za trvání manželství. Má-li výlučný majetek manžel dlužník, měla by být pohledávka uspokojena primárně z něj.
3. Dluh vznikl za trvání manželství. Jedná se o dluh, který jeden z manželů převzal bez souhlasu druhého, ale ten s ním nevyslovil vůči věřiteli nesouhlas. V takovém případě může být dluh uspokojen i ze společného jmění, nikoli však z výlučného majetku nedlužícího manžela (viz bod b).
4. Dluh vznikl před uzavřením manželství (před vznikem SJM). Jedná se o dluh pouze jednoho z manželů. SJM může být exekučně postiženo do výše vypořádacího podílu manžela-dlužníka.

V situaci, kdy bude exekucí postižen majetek v SJM nebo výlučný majetek manžela - nedlužníka ve větším rozsahu, nebo nelze-li jej exekucí postihnout vůbec – viz předchozí shrnutí, je v § 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 55 odst. 1 exekučního řádu zakotvena obrana dotčeného manžela ve smyslu jeho práva domáhat se v této části zastavení exekuce.

Exekuce na účet manžela

Pro úplnost je ještě vhodné uvést, že dle ustanovení § 42 odst. 4 exekučního řádu, je možné vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu (banky), pokud se jedná o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění, v podstatě tedy ve všech výše uvedených případech. Pokud by se ale na takovém účtu nacházely peněžní prostředky, které ani z části nepatří do SJM (jsou výlučným majetkem manžela, proti kterému není exekuce vedena), bude dle ustanovení § 262b odst. 2 občanského soudního řádu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu zastaven. Pokud by prostředky na účtu byly výlučným majetkem manžela - nedlužníka, je třeba se obrátit na exekutora a toto prokázat, jelikož zákon stanoví, že není-li prokázáno, že se jedná o výlučné prostředky manžela povinného, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného náleží do SJM.

Pomůže mi rozvod?

Na závěr nutno dodat, že rozvod pomůže problémy s dluhy manžela vyřešit jen částečně. Se zánikem manželství zaniká i SJM. Nejprve však musí být vypořádáno (viz ustanovení § 736 NOZ). Nedohodnou-li se manželé na rozvodu a vypořádání SJM, může tento proces trvat i několik let. Pro hospodaření manželů v době od podání návrhu na rozvod až po rozhodnutí o rozvodu dle ustanovení § 735 NOZ přiměřeně ustanovení o společném jmění (opět nedohodnou-li se manželé jinak).

Pokud se manželé nedohodnou, jakým způsobem bude SJM vypořádáno, platí pravidla uvedená v ustanovení § 742 NOZ. Podle uvedeného ustanovení jsou podíly manželů na vypořádávaném jmění stejné, což platí i pro společné dluhy. I v případě, že by se manželé dohodli, že dluhy budou výhradně jen toho manžela, který je nadělal, je věřitel chráněn ustanovením § 737 odst. 2 NOZ, které stanoví, že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Rozvod tedy může uchránit před dluhy do budoucna, co se ale týká dluhů, které vznikly před rozvodem, situace se v podstatě oproti výše uvedenému nezmění.

Aneta Dlabolová, Iuridicum Remedium, z. s., září 2016