25.5.2020- Hobulet- Dluhy, exekuce a oddlužení v době koronaviru / Zaostřeno

Vládní opatření v souvislosti s koronavirem vedou u mnoha z nás k zásadnímu poklesu příjmu. I ti, kteří byli zvyklí na finanční polštář a bez potíží spláceli hypotéku, se ocitají v problémech. Vláda ale přijala řadu opatření, jež mají dopady krizového stavu zmírnit. Zde je malý průvodce.

Odklad splátek úvěrů
Možnost odložit splátky spotřebitelských i podnikatelských úvěrů začaly banky i nebankovní společnosti nabízet již krátce po přijímání prvních mimořádných opatření dobrovolně. Přesto se vláda rozhodla upravit splátkové moratorium i v zákoně, a přijala proto zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií Covid-19. Co přináší?
 
Předně je třeba říci, že zákon se vztahuje na úvěry, které byly sjednány a čerpány před 26. 3. 2020. Úlevy ale nelze uplatnit, pokud byl úvěrovaný před tímto datem v prodlení delším než 30 dnů. Zákon také nedopadá na půjčky, jež poskytl nepodnikatel. Jako každý zákon, samozřejmě i tento má řadu výjimek, kde bych ale odkázal přímo na jeho § 3.
 
A v čem tedy úlevy spočívají? Zákon zavádí tzv. ochrannou lhůtu, která trvá do 31. 10., případně pokud úvěrovaný chce, tak kratší dobu do 31. 7.
 
Co musíte udělat? Ochranná doba nezačne běžet automaticky. Musíte úvěrujícímu oznámit, že o ochrannou dobu žádáte, a začne běžet první den následujícího měsíce od doručení oznámení. Oznámení by mělo být písemné, ale úvěrující by měl umožnit podat oznámení i prostřednictvím internetu.
 
Dluhy se neodpouštějí, ani nesnižují. Jde o odklad splátek. Po dobu trvání ochranné doby tedy nemusíte platit jistinu ani úroky. Za tento odklad by úvěrující neměl účtovat žádné sankce, které by vyplývaly z původní smlouvy, samozřejmě by také nemělo dojít k předčasnému zesplatnění úvěru.
 
Zákon ale neznamená odpuštění dluhu, přímo však upravuje i to, že po dobu běhu ochranné doby bude úvěr úročen. Využití ochranné doby tedy není zadarmo, dlužník si ho zaplatí v budoucnu – v případě úvěrů pro podnikatele ve výši sjednaného úroku. Pokud jde o úvěr spotřebitelský (nebyl určen na podnikání a nebrali jste si ho jako podnikatelé), je úrok upraven ve výši součtu 8 % a reposazby ČNB, která se za dobu trvání epidemie snížila postupně z 1,75 % na 0,25 %.
 
Dále platí novela zákona o spotřebitelském úvěru, jež limituje výši sankcí, které může věřitel požadovat v souvislosti s prodlením u splácení úvěru, jež je delší než 90 dnů. V takovém případě lze nově rovněž požadovat pouze úrok ve výši reposazby ČNB zvýšený o 8 %. Platí to i u smluv, které byly uzavřeny před nabytím účinnosti tohoto zákona.
 
A jak je to v případě, že jste reagovali ještě předtím, než vláda přijala uvedený zákon, a dohodli jste se třeba s bankou na rozložení splátek? Ani tak ale nejste schopni závazek plnit, protože se vaše situace dále zhoršila? Podle uvedeného zákona platí, že s rozběhem ochranné doby pozbývají ujednání o peněžitém dluhu, který by měl být splatný v ochranné době nebo později, právních účinků. Zjednodušeně řečeno, pokud se dodatečně rozhodnete využít ochranné doby podle zákona, přebije to i vaše ujednání s bankou.
 
V souvislosti se splácením dluhů je třeba připomenout i pravidlo přijaté v novém § 29 zákona č. 191/2020, o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, zkráceně zvaný „Lex Covid“. Podle něj platí, že prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splacení peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení (opět se jedná o částku součtu reposazby a 8 %). Tyto účinky pominou nejpozději 30. 6. 2020. Toto pravidlo půjde uplatnit na širší okruh případů včetně například půjček uzavřených mezi nepodnikateli. Vztáhnout půjde na prodlení, které nastalo po 12. 3. u smluv, jež byly uzavřeny před nabytím účinnosti zákona, tedy před 24. 4.
 
Úlevy v exekucích a v oddlužení
Lex Covid přinesl dočasné změny i do výkonu rozhodnutí a exekucí. Předně je do 30. 6. omezena možnost provádět exekuce či výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Až na výjimky by tedy nemělo docházet k návštěvám vykonavatelů exekutora v domácnostech dlužníků a zabavování věcí a k provádění dražeb. Dále rovněž do 30. 6. nesmí být prodána nemovitost, v níž má dlužník místo trvalého pobytu. I zde jsou výjimky, které se týkají vymáhání výživného nebo dluhů způsobených úmyslným trestným činem či vzniklých z újmy na zdraví.
 
Další změna se pak dotýká obstavení účtů v exekuci a výplaty části zabavených prostředků. Jestliže v běžném režimu lze žádat o jednorázovou výplatu dvojnásobku životního minima, tak podle tohoto zákona lze až do 31. 12. žádat o výplatu čtyřnásobku životního minima. Podobně jako u opatření souvisejícího s placením úvěrů, i zde se opatření použijí také na exekuce, které probíhaly před schválením zákona.
 
Lex Covid ale přinesl i trvalé změny. Jednou z nich je třeba zvýšení jistiny dluhu, kvůli němuž lze prodat nemovitost, ve které má dlužník trvalé bydliště, z 30 000 na 100 000 Kč.
 
Cestou, jak zmírnit dopady krize na průběh exekuce, je také podání návrhu na odklad exekuce právě s odkazem na dopady pandemie a přijatých opatření na příjmy dlužníka. Nejde o nějaký nový nástroj, možnost odložit exekuci v případech, kdy se dlužník dostane na přechodnou dobu bez svého zavinění do problémů, existuje řadu let. V praxi se využívala například v případech dlouhodobé hospitalizace dlužníka apod., v současné době je nicméně tento postup doporučován i ministerstvem spravedlnosti právě pro případy, kdy se dlužník ocitne v problémech v souvislosti s pandemií. Návrh se podává k exekutorovi, jenž exekuci vede, a vzor lze najít na stránkách www.justice.cz.
 
Lex Covid pamatuje i na úlevy těm, kteří jsou v procesu oddlužení a v důsledku výpadku příjmů nejsou schopni platit dle splátkového kalendáře. Jakékoli problémy se splácením v oddlužení je třeba především řešit co nejdříve s insolvenčním správcem. Podle zákona by výpadky příjmů neměly vést k zastavení procesu oddlužení. Nově má platit, že u toho, kdo zahájil insolvenční řízení před 1. 6. 2019 a kvůli dopadům pandemie by nebyl schopen zaplatit během pěti let minimálně 30 % dluhů, může soud na jeho návrh zohlednit nezaviněné dopady pandemie a přiznat i tak osvobození od placení zbytku dluhů, podobně jako je tomu v případě oddlužení, která již probíhají dle pravidel platných od června 2019.
 
Závěrem
Výše uvedené změny jsou v převážné většině dočasným řešením plošných problémů, jež lze v souvislosti s krizí očekávat. Pravděpodobně na ně ale budou navazovat další již dlouhodobější novely právních předpisů. Zatím stále převládá trend legislativních změn v prospěch dlužníků, stále silněji se ale ozývají i věřitelé, pro něž se některé pohledávky stávají prakticky nevymahatelnými. Kritika je slyšet i ve vztahu k opatřením, která jsme shrnuli v tomto článku, a je otázka, pokud dojde k jejich napadení u Ústavního soudu, zda před ním obstojí zejména s ohledem na zákaz zpětné účinnosti právních norem či s ohledem na průběh legislativního procesu, v němž byly přijaty. Na nejistotu si ale bohužel budeme muset zvykat asi stále více ve všech oblastech našeho života.
Související odkazy: 

Partneři

 

European Digital Rights