la santé financière de la Caisse priligy effets secondaires pilule contraceptive premier mois

Poskytovatelé sociálních služeb často nevědí jak zachovávat mlčenlivost vůči státním orgánům. Mohou tak ohrozit důvěrné informace o klientech

Nevládní organizace Iuridicum Remedium upozorňuje na skutečnost, že řada provozovatelů sociálních služeb nemá vyjasněno, v jakých případech a v jakém rozsahu má být zachovávána mlčenlivost o klientech jednotlivých služeb. Problém dělá zejména poskytování informací policii a dalším státním orgánům. To může vést k porušování zákona, ale i ke snižování důvěry klientů v sociální služby. V rámci probíhajícího projektu poskytuje IuRe nevládním organizacím zdarma advokátní a IT poradenství v oblastech ochrany osobních údajů a soukromí klientů.

Při realizaci našich seminářů pro nevládní organizace zaměřených na ochranu osobních údajů a v rámci poradenské praxe se opakovaně setkáváme s tím, že poskytovatelé sociálních služeb, kteří jsou vázáni mlčenlivostí, nevědí, jak jednat zejména s policií, která žádá informace o klientech,“ uvedl výkonný ředitel IuRe a advokát Jan Vobořil.

Povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích, které se dozví v souvislosti s poskytováním sociálních služeb, mají jak organizace, tak jejich zaměstnanci a další osoby, které působí v sociálních službách. Smyslem mlčenlivosti je chránit důvěrnost vztahu klienta a zaměstnanců sociálních služeb a tím přispět k efektivnějšímu řešení problémů. Mlčenlivost je v zákoně o sociálních službách formulována velmi obecně a nedává jednoznačné vodítko, na jaké informace je potřeba ji vztáhnout a v jakém rozsahu, případně kdy lze mlčenlivost prolomit.

Jako problematickou vnímají tyto organizace komunikaci s policií. Policisté si často vůbec nejsou vědomi, že v sociálních službách existuje mlčenlivost obdobně, jako je tomu u poskytování zdravotní péče. Důsledkem je pak tlak na poskytnutí informací, kterému mnoho zaměstnanců těchto organizací podlehne a informace poskytne. Tím se ovšem zpravidla dopustí porušení zákona,“ říká Jan Vobořil.

V souladu s § 8 odst. 5 trestního řádu by poskytovatelé sociálních služeb a jejich zaměstnanci či spolupracovníci měli poskytovat informace pouze na základě rozhodnutí soudu, který by měl určit, na jaké informace se povinnost mlčenlivosti nevztahuje a lze je tedy poskytnout. Výjimkou může být povinnost oznamovat některé závažné trestné čin nebo předání informací se souhlasem klienta.

Podobná nejistota panuje také u informací o dětských klientech v souvislosti se sociálně-právní ochranou dětí. Organizace nevědí, v jakých případech musí sdělovat určité informace aktivně samy, v jakých musí reagovat na vyžádání orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v jakých musí mlčenlivost zachovávat. V rámci našeho projektu podpořeného Fondem pro nestátní neziskové organizace poskytujeme nevládním organizacím zdarma advokátní poradenství nejen v oblasti mlčenlivosti, ale i v dalších oblastech souvisejících s ochranou soukromí a osobních údajů,“ uzavřel Vobořil.

 

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. | www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

Partneři

 

European Digital Rights
Strašnické divadlo

 Yeseter

 

Cannafest.com

ICT Network News  Forenzní DNA servis