Vítejte v on-line právní poradně IuRe. 

  • exekucí,
  • pracovního práva a
  • nájemního bydlení.

Poradna je určena pouze pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Tzn. v případě exekucí pro dlužníky, v případě pracovního práva pro zaměstnance a v případě nájemního bydlení pro nájemce. Pokud Váš dotaz neodpovídá těmto kritériím, bude automaticky vyhodnocen jako nespadající a nebude tudíž zdopovězen.
 
V případě otázek z pracovního práva můžete rovněž využít  naše webové stránky Praktické nástroje pro zaměstnance: http://pracovnipravo.iure.org/. Jsou zde umístěny jednak základní informace o nejčastějších problémech pracovního práva, dotazy klientů s příslušnou právní radou, ale i vzory výzev, upomínek, žádostí či žalob.
 
V dotazech shrňte co nejkonkrétněji fakta věci, včetně časových údajů, pomůže to poskytnutí co nejužitečnější právní rady. Dotazy jsou zpracovávány advokátem. Není však možné zaručit jakékoliv termíny či lhůty pro zaslání odpovědi
 
IuRe nezpracovává Vaše osobní údaje, vyjma kontaktu pro zaslání odpovědi. V případě, že z poskytnutých informací je zřejmá totožnost osob, zachovávají jeho právníci důslednou mlčenlivost a před zveřejněním dotazu jsou osobní údaje anonymizovány. Podrobné podmínky naleznete v tomto odkazu.

 

Pokuste se nejprve vyhledat, zda na podobný dotaz již neexistuje odpověď zde v poradně, či v našem článku: Obrana proti exekucím aneb Jaké jsou možnosti, když se u dveří objeví exekutor. Níže naleznete seznam již položených a zodpovězených dotazů. Můžete v nich hledat pomocí výběru kategorie (tématu dotazu) v okně níže pomocí tlačítka "Filtr". Bez nastavení témat jsou dotazy řazeny chronologicky; po rozkliku jejich názvu uvidíte text otázky i odpovědi.

 Doporučujeme k přečtení před využitím poradny:

 

Výpočet nemocenské

Vloženo: 05.12.2017
Kategorie: 
Pracovně právní vztahy
Ostatní
Text otázky: 

Dobrý den. Pracuji v nepřetržitém provozu, na tzv. fond pracovní doby. To znamená, že nemáme rovnoměrně dělenou pracovní dobu. Pracujeme v systému krátký(st, čt) a dlouhý týden(po, ut, pa, so, ne). Některé dny máme služby 8 hodinové, jiné dny 12 hodinové. Hodinově se vyhodnocuje vždy tříměsíční období. V jednom měsíci nám tedy mohou hodiny chybět a v jiném přebývat. Tak se stane, že máme např. v jenom měsíci službu za službou, ale v dalším delší pauzu. Pokud potom v měsíci, kdy máme delší pauzy onemocníme, zaměstnavatel nám vyplácí neskutečně nízkou nemocenskou za prvních 14 dní. Jelikož první tři pracovní dny neplatí nic a následně jen dny, kdy máme vypsané služby. My ale máme hodiny volně rozprostřené právě v rámci tříměsíčního úseku a tak bývá výpočet nemocenské velmi nespravedlivý. Kolegyně tak odcházela na rizikové těhotenství a za celý měsíc měla nemocenskou 1050,- Kč, jelikož v předešlém měsíci měla spoustu hodin navíc a v měsíci, kdy na nemocenskou odcházela měla pouze pár služeb a ty jí vycházely hlavně do prvních dní nemocenské, kterou zaměstnavatel neplatí.
Dotaz č. 1: Pokud tedy onemocním v době, kdy mám tři služby 8 - 12 hod. v prvních dnech a potom třeba 8 dní volno, kdy vybírám náhradu za odpracované hodiny v minulém měsíci, nedostávám od zaměstnavatele téměř žádnou nemocenskou? Podotýkám, že v rámci tohoto systému za odpracované hodiny navíc v předešlém měsíci není žádná odměna, mzda za přesčas nebo něco podobného, jedná se pouze o hodiny započítané v tříměsíčním úseku, kdy se hodiny vyhodnocují a musí odpovídat součtu pracovních hodin za daný úsek.
Doufám, že dotaz není příliš zmatený, situace je složitá a špatně touto formou vysvětlitelná, ale zdá se mi neúnosné takto fungovat. Vedení nás tak nutí chodit do práce i v době nemoci nebo si vybírat na nemoc dovolenou. Tu nám ale v průběhu roku stále nařizují na výběr, pokud pro nás nemají práci, čímž se stává, že na podzim, v době největší nemocnosti už dovolenou ani žádnou nemáme a tak chodíme nemocní do práce. Kolegyně kvůli tomu, že by neutáhla své náklady nemůže jít na operaci.
Z toho vyplývá i dotaz č.2: Kolik dovolené nám zaměstnavatel může nařídit, jak moc dopředu nám musí dovolenou oznámit (stává se, že se o ní dozvím den předem nebo dokonce přijedu do práce a jsem poslaná domů, že mám dovolenou)a je důvodem pro dovolenou, že právě nemá zaměstnavatel práci?
Děkuji za Vaši odpověď.

Text odpovědi: 

Dobrý den,
 
ad dotaz č. 1:
 
V případě dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanci ze strany zaměstnavatele vyplácena "náhrada mzdy", nikoliv dávky nemocenské (ty zaměstnanci vyplácí stát od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti).
 
Za jaké dny a v jaké výši přísluší zaměstnanci taková náhrady mzdy, je uvedeno v zákoníku práce, konkrétně v ust. § 192 odst. 1 a 2.
 
Dle ust. § 192 ZP přísluší zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá.
 
Z uvedeného vyplývá, že pokud nemá zaměstnanec předem stanovenou směnu na dny v období od 4. do 14. dne dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu náhrady mzdy od zaměstnavatele.
 
Uvedený názor na výklad ust. § 192 ZP zastává rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí v Informaci, která je zveřejněna na webových stránkách ministerstva www.mpsv.cz/cs/10091 , a to v bodě 3.2.2. Informace.
 
 
ad dotaz č. 2:
 
Zaměstnavatel může zaměstnavateli nařídit čerpání dovolené pouze ve výši, v jaké má zaměstnanec na dovolenou nárok.
 
Výše nároku se u jednotlivých zaměstnanců liší, a to podle nejen podle druhu práce (např. pedagogové mají vyšší výměru dovolené), ale i podle toho, na který druh dovolené vznikne zaměstnanci nárok. 
 
Dle ust. § 217 zákoníku práce je dobu čerpání dovolené povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance.
Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
 
Tým IuRe

Partneři

 

European Digital Rights
Strašnické divadlo

 AK Rašovský

 

Cannafest.com

ICT Network News  Forenzní DNA servis