la santé financière de la Caisse priligy effets secondaires pilule contraceptive premier mois

Právní poradna: Dluhy a společné jmění manželů

Problematika dluhů ve vztahu ke společnému jmění manželů (dále též „SJM“) je v mnoha ohledech velmi nepřehledná. Hmotně-právní instituty obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (dále též „NOZ“) jsou v praxi částečně omezovány zejména při výkonu rozhodnutí exekucí. Případy, kdy se jeden z manželů zadlužuje více než druhý, jsou poměrně běžné a přestože takové dluhy často nejsou součástí společného jmění, ale náleží jen jednomu z manželů, exekučně postiženo je i SJM.

Na tomto místě je vhodné upozornit, že majetkové poměry manželů mohou být upraveny různým způsobem. Mohou podléhat následujícímu režimu:

  1. zákonnému - v zákonném režimu patří do společného jmění manželů majetek, který získá jeden nebo oba manželé po dobu trvání manželství s výjimkou věcí, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů, darů a dědictví, které získal jeden z manželů, všeho, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy (např. bolestné), všeho, co jeden z manželů nabyl jednáním vztahujícím se k výlučnému majetku (např. prodej bytu ve výlučném vlastnictví), do SJM ale náleží zisk z výlučného majetku (např. nájemné bytu ve výlučném vlastnictví) a s určitými výjimkami i dluhy – viz níže;
  2. smluvnímu - smluvní režim je založen smlouvou, která může být uzavřena před i během trvání manželství. Manželé mohou mít majetek zcela oddělen, mohou SJM zúžit či rozšířit oproti zákonnému režimu, nebo mohou mít jmění v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství (v případě zániku manželství, zejména rozvodem, se od během manželství nabytého majetku odečtou výdaje a výsledná částka se rozdělí dvěma, jakoby SJM existovalo celou dobu trvání manželství). Vůči třetím osobám má smluvní režim manželů účinnost pouze, pokud je smlouva zanesena v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeného Notářskou komorou;
  3. režimu založenému rozhodnutím soudu – na základě návrhu jednoho z manželů může být majetkový režim manželů soudně upraven. Stává se tak zejména v případech, kdy jednoho z manželů lze považovat za marnotratného, jeden z manželů soustavně podstupuje nepřiměřená rizika, nebo v případě, kdy věřitel požaduje zajistit pohledávku jednoho z manželů nad rámec jeho výlučného jmění.

Následující článek se zabývá tím, jaké dluhy patří do společného jmění manželů a jaké nikoli, kdy a případně za jakých podmínek lze postihnout SJM výkonem rozhodnutí (exekucí) a kdy má manžel naopak právo se proti postižení SJM (případně i svého výlučného majetku) výkonem rozhodnutí bránit, přičemž důraz je kladen na případy, kdy společné jmění podléhá zákonnému režimu.

Kdy je dluh součástí SJM a kdy ne?

Součástí SJM jsou dle § 710 NOZ všechny dluhy převzaté za trvání manželství s výjimkou dluhů, které se týkají výlučného majetku jednoho z manželů (tedy majetku, který jeden z manželů nabyl před manželstvím, náhrad za nemajetkové újmy, dědictví apod.), a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dále s výjimkou dluhů, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Do společného jmění tedy nespadají tyto dluhy:

 

  1. dluhy, které vznikly před uzavřením manželství. Pokud tedy například jeden z manželů před uzavřením manželství uzavřel smlouvu o úvěru, dluh, který mu tím vznikl, není součástí SJM, přestože stále trvá. Pokud by byl dluh splacen ze SJM, má ten z manželů, jehož se dluh netýká, v případě rozvodu nárok na vyrovnání;
  2. dluhy přesahující zisk z výlučného majetku jednoho z manželů. Předpokladem tedy je, že manželé mají z výlučného majetku jednoho z nich nějaký zisk. Pokud by z takového majetku žádný zisk neplynul, toto pravidlo se nepoužije; Příklad: Pan Novák nabyl před manželstvím byt. Tento byt je tedy jeho výlučným majetkem. Jelikož ale s paní Novákovou bydlí v jiném bytě, byt pana Nováka manželé pronajímají. Zisk z pronájmu činí 8.000,- Kč měsíčně. Po dvou letech pronájmu se manželé Novákovi rozhodnou byt zrekonstruovat. Pan Novák si na rekonstrukci sjedná úvěr ve výši 250.000,- Kč. Jaká část dluhu z úvěru je součástí SJM a jaká nikoli? Manželé Novákovi měli za dva roky pronájmu bytu pana Nováka zisk 192.000,- Kč. Tato částka je tedy částí dluhu, který spadá do SJM. Částka, která tuto přesahuje, tedy částka ve výši 58.000,- Kč (včetně případného příslušenství), je však již pouze dluhem pana Nováka.
  3. dluhy, které převzal pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého. Podmínkou je, že se nejedná o obstarávání každodenních či běžných potřeb rodiny. Zatímco tedy nákup potravin a pracích prostředků lze považovat za obstarávání každodenních potřeb rodiny a dluh z něj vzniklý bude náležet do SJM i v případě, že nákup obstaral jeden z manželů bez souhlasu druhého, nákup automobilu už každodenní či běžnou potřebou rodiny být nemusí. Vše ovšem záleží na potřebách a běžném hospodaření té které rodiny.

Jak je to s dluhy manželů v exekuci?

Ačkoli některé dluhy nejsou součástí SJM, jak jsme si ukázali výše, může se věřitel za určitých podmínek uspokojit z majetku náležejícího do SJM. Ustanovení § 731 NOZ tak například stanoví, že se věřitel při výkonu rozhodnutí může uspokojit i z toho, co je v SJM, pokud dluh jen jednoho z manželů vznikl za trvání společného jmění (ve většině případů tedy za trvání manželství).

To v principu znamená, že přestože se jedná o dluh, který zavazuje výlučně jednoho z manželů (nejedná se o dluh společný), může věřitel k jeho uhrazení využít i společný majetek manželů, jedná-li se o dluh, který vznikl za dobu trvání SJM.

Nedlužící manžel je při aktivním projevu nesouhlasu částečně chráněn ustanovením § 732 NOZ,podle kterého vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.

Příklad:

Paní Veselá se rozhodla, že si pořídí luxusní kožich a briliantové náušnice. Jelikož na nákup takovýchto luxusních předmětů neměla dostatek finančních prostředků a manžela se ptát nechtěla, sjednala si v bance půjčku na 200.000,- Kč, za které si vysněné věci nakoupila. Před panem Veselým věci zatím schovala, aby ho nerozzuřila. Nedlouho poté si však pan Veselý ve schránce všiml dopisu z banky. Po otevření zjistil, že se jedná o výpis z účtu manželky, na kterém si všiml položky poskytnutého úvěru ve výši 200.000,- Kč. Po zjištění, na co manželka peníze využila, se naštval a ihned poslal do banky písemné oznámení, že s dluhem nesouhlasí. Tím dosáhl toho, že pokud by manželka svůj dluh nesplácela a došlo k soudnímu řízení a následné exekuci, může být dluh banky uspokojen ze společného jmění pouze do výše, která by představovala podíl paní Veselé, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno. Pokud je tedy například hodnota společného jmění manželů Veselých 200.000,- Kč, může být věřitel uspokojen z věcí náležejících do společného jmění manželů pouze do výše 100.000,- Kč. Jedná se totiž o částku, jež by představovala vypořádací podíl paní Veselé. Kdyby pan Veselý nezaslal bance svůj nesouhlas bezprostředně poté, co se dozvěděl o dluhu manželky, mohla by se banka uspokojit z celého SJM.

Pokud se tedy jeden z manželů proti vůli druhého zadlužuje, je potřeba, aby nedlužící manžel aktivně (ideálně písemně) svůj nesouhlas s dluhem projevil. A to bezodkladně poté, co se o dluhu, ať už jakýmkoli způsobem, dozvěděl.

Stejný princip pak platí v případě a) povinnosti manžela plnit výživné, b) že, jde o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů a c) že, dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství. V takovém případě sice nemusí druhý manžel projevovat vůči věřiteli svůj nesouhlas, v praktické rovině by ale pravděpodobně byl nucen chránit svůj majetek vylučovací žalobou.

V případě nařízení exekuce bude v zásadě exekuce nařízena na veškerý majetek manželů (nezjistí-li exekutor, že ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, že došlo k jeho úpravě, jak předvídá ustanovení § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu – dále též „exekuční řád“). Až následně se zjišťuje rozsah SJM, kdy a za jakých podmínek dluh vznikl. Je tedy několik možností:

  1. Dluh manželů je společný. V takovém případě může být exekučně postižen jak majetek ve společném jmění, tak výlučný majetek kteréhokoli z manželů.
  2. Dluh vznikl za trvání manželství, ale zavázán je z něj pouze jeden z manželů, jelikož druhý z manželů s ním neprojevil souhlas, ba naopak projevil vůči věřiteli svůj nesouhlas. Potom může být exekucí postiženo i společné jmění manželů (do výše vypořádacího podílu – viz výše), nikoli však výlučný majetek manžela ne-dlužníka. Výlučný majetek manžela povinného, lze postihnout pouze pro pohledávky, které jsou součástí SJM a zároveň vznikly za trvání manželství. Má-li výlučný majetek manžel dlužník, měla by být pohledávka uspokojena primárně z něj.
  3. Dluh vznikl za trvání manželství. Jedná se o dluh, který jeden z manželů převzal bez souhlasu druhého, ale ten s ním nevyslovil vůči věřiteli nesouhlas. V takovém případě může být dluh uspokojen i ze společného jmění, nikoli však z výlučného majetku nedlužícího manžela (viz bod b).
  4. Dluh vznikl před uzavřením manželství (před vznikem SJM). Jedná se o dluh pouze jednoho z manželů. SJM může být exekučně postiženo do výše vypořádacího podílu manžela-dlužníka.

V situaci, kdy bude exekucí postižen majetek v SJM nebo výlučný majetek manžela - nedlužníka ve větším rozsahu, nebo nelze-li jej exekucí postihnout vůbec – viz předchozí shrnutí, je v § 262b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve spojení s § 55 odst. 1 exekučního řádu zakotvena obrana dotčeného manžela ve smyslu jeho práva domáhat se v této části zastavení exekuce.

 

Dluh převzal Je dluh součástí SJM? Může se věřitel
uspokojit ze SJM?
 
Může se věřitel uspokojit z výlučného jmění nedlužníka?
 
se souhlasem ANO, dluh je společný ANO ANO
bez souhlasu, jedná se o obstarávání běžných potřeb rodiny ANO, dluh je společný ANO ANO
bez souhlasu, nejedná se o obastarávání běžných potřeb rodiny NE ANO, pokud druhý neprojevil nesouhlas vůči věřiteli; pokud projevil, jen do výše vypořádacího podílu NE
před vznikem SJM NE ANO, do výše vypořádacího podílu NE

Exekuce na účet manžela

Pro úplnost je ještě vhodné uvést, že dle ustanovení § 42 odst. 4 exekučního řádu, je možné vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného (dlužníka) u peněžního ústavu (banky), pokud se jedná o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění, v podstatě tedy ve všech výše uvedených případech. Pokud by se ale na takovém účtu nacházely peněžní prostředky, které ani z části nepatří do SJM (jsou výlučným majetkem manžela, proti kterému není exekuce vedena), bude dle ustanovení § 262b odst. 2 občanského soudního řádu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu zastaven. Pokud by prostředky na účtu byly výlučným majetkem manžela - nedlužníka, je třeba se obrátit na exekutora a toto prokázat, jelikož zákon stanoví, že není-li prokázáno, že se jedná o výlučné prostředky manžela povinného, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného náleží do SJM.

Pomůže mi rozvod?

Na závěr nutno dodat, že rozvod pomůže problémy s dluhy manžela vyřešit jen částečně. Se zánikem manželství zaniká i SJM. Nejprve však musí být vypořádáno (viz ustanovení § 736 NOZ). Nedohodnou-li se manželé na rozvodu a vypořádání SJM, může tento proces trvat i několik let. Pro hospodaření manželů v době od podání návrhu na rozvod až po rozhodnutí o rozvodu dle ustanovení § 735 NOZ přiměřeně ustanovení o společném jmění (opět nedohodnou-li se manželé jinak).

Pokud se manželé nedohodnou, jakým způsobem bude SJM vypořádáno, platí pravidla uvedená v ustanovení § 742 NOZ. Podle uvedeného ustanovení jsou podíly manželů na vypořádávaném jmění stejné, což platí i pro společné dluhy. I v případě, že by se manželé dohodli, že dluhy budou výhradně jen toho manžela, který je nadělal, je věřitel chráněn ustanovením § 737 odst. 2 NOZ, které stanoví, že vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely. Rozvod tedy může uchránit před dluhy do budoucna, co se ale týká dluhů, které vznikly před rozvodem, situace se v podstatě oproti výše uvedenému nezmění.

Aneta Dlabolová, Iuridicum Remedium, z. s., září 2016
 

Partneři

 

European Digital Rights
Strašnické divadlo

 AK Rašovský

 

Cannafest.com

ICT Network News  Forenzní DNA servis